Výpočet úrazové renty u nezaměstnaných evidovaných na úřadě práce

Základní nárok na náhradu

• Poškozený zaměstnanec má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku i v době, kdy je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadě práce

• Nárok trvá po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity

• Evidence na úřadě práce neukončuje nárok na úrazovou rentu

• Poškozený před zařazením do evidence úřadu práce pracoval v náhradním zaměstnání

• Úrazová renta se počítala jako rozdíl mezi původním výdělkem a novým (nižším) výdělkem

• Od výsledku se odečítal také invalidní důchod

• Po ztrátě tohoto náhradního zaměstnání a registraci na úřadě práce se situace mění

• Poškozený po pracovním úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání nenašel žádné náhradní zaměstnání

• Nelze počítat úrazovou rentu jako rozdíl mezi původním a současným výdělkem

• Do výpočtu vstupuje minimální mzda jako fiktivní výdělek

• Pro nároky vzniklé od 1. 1. 2025 platí povinný zápočet minimální mzdy

• Minimální mzda se započítává v aktuální platné výši (včetně valorizací)

• Tento výdělek snižuje výši vypočítané úrazové renty

• Pravidlo se aplikuje automaticky bez ohledu na výhodnost pro poškozeného

• Poškození s nárokem vzniklým před 1. 1. 2025 mají výhodnější režim

• Aktuální valorizovaná minimální mzda se nezapočítává, pokud by to pro ně bylo nevýhodné

• Systém umožňuje ochrannou výjimku

• Když je zápočet aktuální minimální mzdy pro poškozeného nevýhodný, použije se historická hodnota

• Započítává se minimální mzda platná v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání

• Toto pravidlo platí pouze pro případy, kdy poškozený nenalezl náhradní zaměstnání po úrazu nebo nemoci z povolání

• Zajišťuje se tak spravedlivější výpočet zohledňující reálnou situaci v době vzniku nezaměstnanosti