Zánik svěřenského fondu s jasnějšími pravidly od roku 2026
V průběhu roku 2025 došlo k významným a rozsáhlým úpravám v daňovém řádu, které přinesly celou řadu podstatných změn dotýkajících se různých aspektů daňové správy a daňových povinností. Tyto legislativní změny byly koncipovány s cílem zefektivnit fungování daňového systému, zpřesnit právní úpravu a odstranit dosavadní nejasnosti, které v praxi způsobovaly značné komplikace jak pro daňové subjekty, tak pro samotnou daňovou správu.
Dílčí změny přinesené novelizací
Mezi konkrétní změny, které novelizace daňového řádu v roce 2025 přinesla, patří například podstatné ujasnění a zpřesnění pravidel pro výpočet pokuty za opožděné tvrzení daně, což představuje důležitý krok směrem k větší právní jistotě pro daňové poplatníky, kteří se mohou nyní lépe orientovat v tom, jaké sankce jim hrozí v případě nedodržení zákonných lhůt pro podání daňového přiznání nebo jiných souvisejících dokumentů. Další významnou změnou je rozšíření pravomocí celního úřadu, který nově získal možnost vymáhat za správce daně některé specifické poplatky, což vede k efektivnějšímu výběru daní a poplatků a lepší koordinaci mezi různými orgány státní správy.
Klíčová změna pro svěřenské fondy s odloženou účinností
Specifické datum nabytí účinnosti
Jednou z naprosto klíčových a nejdůležitějších změn, které z uvedených novelizačních úprav v daňovém řádu vzešly, je nová právní úprava týkající se svěřenských fondů, konkrétně detailních pravidel upravujících situaci jejich zániku a následného přechodu daňových povinností na právní nástupce nebo příjemce majetku. Tato specifická změna má však odlišný režim nabytí účinnosti oproti většině ostatních novelizačních bodů, neboť začne platit až od 1. ledna 2026, což dává dostatečný časový prostor všem dotčeným subjektům, aby se na novou právní úpravu řádně připravily a přizpůsobily své interní procesy a postupy tak, aby byly v souladu s připravovanými změnami.
Nová pravidla platná od 1. ledna 2026
Přechod daňových závazků na příjemce majetku
Podle nově formulovaných pravidel, která nabydou plné účinnosti dnem 1. ledna 2026, bude platit následující právní režim pro situaci zániku svěřenského fondu. V případě, že dojde k zániku svěřenského fondu z jakéhokoliv právního důvodu, budou veškeré nesplněné daňové závazky, které k okamžiku zániku fondu existují a nebyly dosud uhrazeny nebo jinak vypořádány, automaticky ze zákona přecházet na osobu, která v důsledku zániku svěřenského fondu získala majetek tohoto fondu. Touto osobou bývá zpravidla obmyšlený, tedy osoba, která byla v zakladatelském dokumentu svěřenského fondu určena jako konečný příjemce majetku, případně jiný příjemce majetku, pokud zakladatelský dokument nebo rozhodnutí svěřenského správce určí jinak nebo pokud dojde k jiné situaci vedoucí k přechodu majetku.
Omezená odpovědnost podle hodnoty nabytého majetku
Tato osoba, která nabývá majetek ze zaniklého svěřenského fondu, je současně odpovědná za všechny daňové povinnosti, které ze zaniklého fondu přecházejí, nicméně tato odpovědnost není neomezená, ale je limitována maximální výší odpovídající hodnotě majetku, který tato osoba od zaniklého svěřenského fondu skutečně převzala a stal se součástí jejího majetkového portfolia. Toto omezení odpovědnosti představuje důležitou ochranu příjemců majetku, kteří tak nenesou riziko, že by byli nuceni uhradit daňové dluhy zaniklého svěřenského fondu ze svého vlastního majetku přesahujícího to, co ze svěřenského fondu obdrželi.
Problematická současná právní úprava platná v roce 2025
Absence jasných pravidel pro zánik svěřenského fondu
Současná daňová právní úprava, která je stále v platnosti v průběhu roku 2025 a bude účinná až do 31. prosince 2025, bohužel nestanoví pro situaci zániku svěřenského fondu žádná jasná, konkrétní a explicitní pravidla, která by přesně upravovala proces vypořádání daňových povinností vůči správci daně v souvislosti se zánikem fondu. Rovněž nejsou v současné právní úpravě obsažena žádná specifická pravidla, která by jednoznačně upravovala způsob a podmínky přechodu daňové povinnosti zaniklého svěřenského fondu na jeho právní nástupce nebo jiné osoby, které by měly tyto povinnosti převzít.
Nutnost interpretace obecných ustanovení
Ke konkrétním daňovým povinnostem, které souvisejí se zánikem svěřenského fondu a které je třeba nějakým způsobem vypořádat, je tedy nutno za současného právního stavu dojít prostřednictvím komplikovaného výkladu obecných pravidel obsažených v daňovém řádu, která upravují obecné postupy pro stanovení a úhradu daně u různých typů daňových subjektů, přičemž tato obecná pravidla nebyla primárně koncipována pro specifickou situaci zániku svěřenských fondů, které mají své unikátní charakteristiky odlišující je od klasických právnických osob.
Negativní dopady nejasné právní úpravy
Tato situace vyžadující složitý interpretační proces však velmi často vyvolává značné nejasnosti a právní nejistotu jak na straně správců zaniklých svěřenských fondů, jejich obmyšlených a dalších příjemců majetku, tak na straně samotných orgánů daňové správy, které musí jednotlivé případy posuzovat individuálně bez jasné zákonné opory. Absence jasných pravidel současně způsobuje nežádoucí nerovnost v právech a povinnostech mezi zanikajícími daňovými subjekty různých právních forem, neboť zatímco pro jiné právní formy, jako jsou obchodní společnosti nebo družstva, existují relativně podrobná a srozumitelná pravidla pro vypořádání daňových závazků v případě jejich zániku, svěřenské fondy zůstávají v tomto ohledu v jakémsi právním vakuu, což může vést k nejednotnému výkladu a aplikaci právních norem ze strany různých orgánů státní správy i k rozdílnému postavení srovnatelných subjektů.
Mohlo by vás také zajímat: Kdy je daňově výhodnější mít společnost s ručením omezeným než být OSVČ? Údaje o svěřenských fondech, které nesmí chybět v evidenci skutečných majitelů