Změny ve zdaňování prodeje firem, akcií a kryptoměn od roku 2026

Úplné osvobození prodeje firem a akcií

• Nová pravidla bez finančního limitu: Od 1. ledna 2026 se zásadním způsobem mění přístup k zdaňování prodeje obchodních podílů ve firmách a akcií pro fyzické osoby. Zatímco dosud platil strop 40 milionů korun pro daňové osvobození, nová legislativa tento limit u firemních podílů a akcií zcela ruší. To znamená, že pokud fyzická osoba splní časový test držení po dobu tří až pěti let, bude moci prodat své podíly nebo akcie v jakékoli výši zcela bez daňové povinnosti.

• Eliminace složitých strategií: Tato změna výrazně zjednodušuje situaci vlastníkům velkých balíků akcií nebo významných podílů ve firmách, kteří již nebudou muset ucházet ke složitým strategiím rozdělování prodejů do více kalendářních let, aby minimalizovali svou daňovou zátěž. Namísto toho budou moci realizovat i velmi rozsáhlé transakce v rámci jednoho roku bez jakýchkoli daňových důsledků.

Zachování limitu u kryptoměn

• Odlišný režim pro digitální aktiva: Na rozdíl od akcií a firemních podílů zůstává u kryptoaktiv zachován dosavadní režim s limitem 40 milionů korun. Prodej kryptoměn nad tuto hranici bude i nadále podléhat dani z příjmů fyzických osob, a to i při splnění časového testu držení po dobu tří až pěti let.

• Odůvodnění rozdílného přístupu: Legislativci zdůvodňují zachování limitu u kryptoměn vyšším rizikem vzniku daňových machinací a spekulativních operací. Jako příklad uvádějí nedávnou bitcoinovou kauzu, která poukázala na zneužitelnost digitálních aktiv k obcházení daňových povinností. Kryptoměny jsou totiž obecně považovány za volatilnější a méně transparentní investiční nástroj ve srovnání s tradičními cennými papíry.

Historický vývoj daňového režimu

Období od ledna 2025

• Jednotný limit pro všechny aktiva: Od ledna 2025 platil pro všechny typy aktiv – tedy pro prodej firem, akcií i kryptoměn – stejný režim s limitem daňového osvobození ve výši 40 milionů korun. Tento limit byl možné využít pouze při splnění podmínky časového testu, kdy prodávající musel držet dané aktivum po dobu minimálně tří až pěti let před prodejem.

• Proporcionální zdanění nad limit: V případě překročení limitu 40 milionů korun byla nutnost danit pouze tu část příjmu, která převyšovala stanovenou hranici. Výpočet probíhal proporcionálně – pokud například někdo prodal akcie za 60 milionů korun, prvních 40 milionů bylo osvobozeno od daně a zbývajících 20 milionů podléhalo dani z příjmů fyzických osob.

Problémy s původním systémem

• Obcházení prostřednictvím časového rozložení: Hlavním problémem původního systému se ukázalo být systematické obcházení daňových povinností prostřednictvím rozložení nadlimitních příjmů do následujících kalendářních let. Majitelé velkých balíků akcií nebo významných podílů ve firmách si nechávali vyplácel příjmy postupně tak, aby v každém roce nepřekročili limit 40 milionů korun, a tím se vyhnuli jakékoli daňové povinnosti.

• Neuspokojivé daňové příjmy: Uvedené obcházení mělo za následek, že očekávané nové daňové příjmy státního rozpočtu z prodeje nadlimitních aktiv se neuskutečnily v plánované výši. Stát tak nepřicházel k očekávaným finančním prostředkům, které měly být použity na financování veřejných výdajů a investic.

Dopady změn na ekonomické subjekty

Výhody pro největší podniky a investory

• Významné snížení daňové zátěže: Nová pravidla od ledna 2026 přinášejí zásadní úlevu především největším podnikům a jejich majitelům, kteří při prodeji svých podílů nebo při prodeji velkých balíků akcií již nebudou čelit žádné daňové povinnosti, pokud splní časový test držení.

• Zjednodušení transakcí: Odstranění limitu u akcií a firemních podílů umožní realizaci rozsáhlých transakcí bez nutnosti jejich složitého strukturování a časového rozložení. To povede k větší efektivitě kapitálových trhů a rychlejšímu přesunu vlastnictví významných aktiv.

Pokračující regulace kryptoměn

• Zachování kontrolních mechanismů: U kryptoaktiv zůstává zachován dosavadní režim, což znamená, že velcí držitelé digitálních měn budou i nadále muset počítat s daňovými povinnostmi při prodeji nad limit 40 milionů korun, což může ovlivnit jejich investiční strategie a načasování prodejů.

• Diferenciace investičních nástrojů: Rozdílné daňové zacházení s tradičními cennými papíry a kryptoměnami vytváří jasnou diferenciaci mezi těmito investičními nástroji z hlediska daňové politiky státu, což může ovlivnit preference investorů při alokaci kapitálu.

Mohlo by vás také zajímat: Jak prodat obchodní podíl? Jak se daní prodej obchodního podílu?