Znovuzavedení EET osvobodí od daně spropitné v gastronomii

• • Elektronická evidence tržeb, známá jako EET, by se měla po několikaleté přestávce znovu zavést od 1. ledna 2027.
  • Návrat systému má podnikatelům v některých oborech přinést nejen nové administrativní povinnosti, ale také několik daňových změn.
  • Jednou z nejvýraznějších změn má být úprava pravidel pro spropitné poskytované zaměstnancům v gastronomii.
  • Podle uvedených pravidel by spropitné mohlo být za stanovených podmínek osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob.
• Spropitné jako legální příjem zaměstnance
  • Spropitné představuje dobrovolný finanční příspěvek, který host poskytuje za spokojenost s obsluhou, kvalitou jídla, rychlostí služeb nebo celkovým přístupem personálu.
  • V gastronomii může být spropitné poskytováno v hotovosti, platební kartou nebo prostřednictvím jiné bezhotovostní platby.
  • Od roku 2027 by spropitné vyplacené zaměstnancům ve stravovacích službách mělo být považováno za zcela legální příjem zaměstnance.
  • Tento příjem by za splnění zákonných podmínek nepodléhal dani z příjmů.
  • Osvobození se však nemá vztahovat na celé spropitné bez jakéhokoli omezení.
  • Výše osvobozeného spropitného bude limitována pravidly navázanými na příjmy zaměstnavatele ze stravovacích služeb a počet zaměstnanců, kteří spropitné v daném měsíci obdrželi.
• Výše daňového osvobození
  • Základním limitem má být částka odpovídající podílu 7 % z měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb.
  • Tento limit se následně vztahuje k počtu zaměstnanců, kterým bylo v konkrétním měsíci spropitné poskytnuto.
  • Prakticky to znamená, že celková částka spropitného, která může být osvobozena od daně, nebude neomezená.
  • Zaměstnavatel bude muset sledovat, jak vysoké příjmy ze stravovacích služeb v daném měsíci dosáhl.
  • Zároveň bude nutné evidovat počet zaměstnanců, kterým bylo spropitné za dané období přiznáno nebo rozděleno.
  • Pokud bude celková výše spropitného nižší než stanovený limit, může být za splnění dalších podmínek osvobozena celá tato částka.
  • Pokud celková výše spropitného limit překročí, osvobození se bude vztahovat pouze na část do povolené hranice.
  • Částka nad stanovený limit by již podle popsaného mechanismu neměla být automaticky osvobozena od daně.
• Možnost určení výše zaměstnavatelem
  • Osvobozené spropitné může být podle uvedených pravidel určeno také zaměstnavatelem.
  • Zaměstnavatel může stanovit částku nebo způsob rozdělení spropitného mezi zaměstnance.
  • Takto určená výše však musí respektovat celkový zákonný limit.
  • Úhrn osvobozeného spropitného všech zaměstnanců proto nesmí překročit částku odpovídající 7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb.
  • Zaměstnavatel nebude moci prostřednictvím interních pravidel vytvořit vyšší objem daňově osvobozeného spropitného, než jaký umožňuje stanovený limit.
  • Při rozdělování spropitného by měl mít zároveň jasně nastavená a transparentní pravidla.
  • Zaměstnanci by měli vědět, jakým způsobem se spropitné eviduje, jak se shromažďuje a podle jakého klíče se následně rozděluje.
• Příklad praktického fungování
  • Pokud by restaurace dosáhla za měsíc příjmů ze stravovacích služeb ve výši 1 000 000 Kč, činil by limit 7 % částku 70 000 Kč.
  • Tato částka by představovala maximální objem spropitného, který by mohl být mezi zaměstnance rozdělen jako osvobozený příjem, pokud by byly splněny i ostatní stanovené podmínky.
  • Jestliže by zaměstnanci za daný měsíc obdrželi na spropitném celkem 50 000 Kč, mohl by být celý tento objem v rámci limitu osvobozen.
  • Pokud by celkové spropitné dosáhlo například 90 000 Kč, částka nad příslušný limit by již do osvobození nespadala.
  • Přesný daňový režim částky překračující limit by se musel posuzovat podle konkrétních pravidel pro zdanění příjmů zaměstnanců.
  • Výsledný způsob výpočtu se může lišit podle toho, zda restaurace spropitné rozděluje rovnoměrně, podle odpracovaných hodin, podle pracovního zařazení nebo podle jiného předem stanoveného systému.
• Koho se osvobození týká
  • Osvobození je určeno především zaměstnancům působícím ve stravovacích službách.
  • Může se tedy týkat například číšníků, servírek, obsluhy restaurací, pracovníků kaváren, barů, bister nebo dalších provozů poskytujících stravovací služby.
  • Rozhodující nebude pouze to, že zaměstnanec pracuje v provozovně, kde hosté spropitné dávají.
  • Podstatné bude také zařazení zaměstnavatele a charakter činnosti, kterou vykonává.
  • Osvobození se má vztahovat na příjmy zaměstnanců, nikoli automaticky na všechny osoby, které v gastronomii podnikají nebo se na provozu podílejí.
• Omezení pro zaměstnavatele
  • Zaměstnavatel v gastronomii nemá být osobou, na jejíž vlastní příjem by se toto osvobození vztahovalo.
  • Pokud podnikatel provozuje restauraci jako fyzická osoba nebo právnická osoba, neznamená to automaticky, že jeho vlastní příjem ze spropitného bude od daně osvobozen.
  • Pravidlo je zaměřeno na spropitné, které náleží zaměstnancům.
  • Zaměstnavatel proto nebude moci osvobození využít pro své vlastní podnikatelské příjmy pouze proto, že působí ve stravovacích službách.
  • Spropitné, které by zůstalo zaměstnavateli nebo by bylo vedeno jako jeho příjem, bude nutné posuzovat samostatně podle příslušných daňových pravidel.
• Omezení pro OSVČ
  • Osvobození se podle uvedeného popisu nemá vztahovat ani na příjmy osob samostatně výdělečně činných.
  • OSVČ pracující v gastronomii proto nebude moci automaticky považovat vlastní spropitné za příjem osvobozený od daně.
  • Jiný režim se uplatní u zaměstnance, který spropitné obdrží jako součást systému rozdělování mezi personál.
  • Odlišné posouzení se může týkat podnikatele, který poskytuje gastronomické služby vlastním jménem a na vlastní účet.
  • Rozhodující bude právní vztah osoby k provozovateli a způsob, jakým je příjem evidován a vyplácen.
• Povinnosti zaměstnavatelů
  • Restaurace a další podniky ve stravovacích službách budou muset věnovat zvýšenou pozornost evidenci spropitného.
  • Mělo by být zřejmé, kolik spropitného bylo v daném měsíci přijato.
  • Současně bude nutné evidovat, jaká částka připadla jednotlivým zaměstnancům.
  • Zaměstnavatel by měl být schopen doložit, že celkový objem osvobozeného spropitného nepřekročil stanovený limit.
  • Důležité bude rovněž správné oddělení spropitného od běžných tržeb zaměstnavatele.
  • Vnitřní evidence by měla zachycovat také období, za které bylo spropitné rozděleno.
  • Při kontrole by mělo být možné ověřit vazbu mezi příjmy ze stravovacích služeb, počtem zaměstnanců a částkou vyplaceného spropitného.
• Vliv na zaměstnance
  • Zaměstnanci v gastronomii by mohli díky osvobození získat vyšší čistý příjem.
  • Pokud se na příslušnou část spropitného nebude uplatňovat daň z příjmů, zaměstnanec obdrží z této částky více než v případě běžně zdaněného příjmu.
  • Změna může být významná zejména u profesí, u kterých spropitné tvoří pravidelnou část měsíčního výdělku.
  • Výše skutečného přínosu bude záviset na celkovém objemu spropitného, počtu zaměstnanců a způsobu jeho rozdělení.
  • Zaměstnanec však nebude mít automaticky nárok na osvobození libovolné částky.
  • Rozhodující bude, zda spropitné spadá do stanoveného limitu a zda bylo řádně evidováno a vyplaceno.
• Souvislost se znovuzavedením EET
  • Obnovení EET má přinést přehlednější evidenci tržeb v provozovnách, kde dochází k prodeji zboží nebo poskytování služeb.
  • V gastronomii může být evidence významná také pro sledování plateb, které hosté poskytují nad rámec ceny jídla nebo nápojů.
  • Stát by díky evidenci mohl lépe kontrolovat celkové příjmy provozovatelů.
  • Současně má být vytvořen rámec, který umožní legální a daňově zvýhodněné rozdělování části spropitného mezi zaměstnance.
  • EET tedy nemá představovat pouze další kontrolní nástroj, ale podle uvedeného záměru také systém spojený s určitými daňovými výhodami.
  • Podnikatelé však budou muset splnit nové administrativní a evidenční povinnosti.
• Další daňové změny
  • Návrat EET má být podle uvedeného popisu spojen také s obnovením některých daňových slev.
  • Mezi zmiňované příklady patří například školkovné, které bylo v minulých letech zrušeno.
  • Podnikatelé a poplatníci by tak mohli získat nejen nový systém evidence, ale také možnost využít vybrané daňové úlevy.
  • Konkrétní dopad jednotlivých změn bude záviset na konečném znění příslušných právních předpisů.
  • Stejně tak bude důležité, jak přesně budou nastavena pravidla pro zaměstnance, zaměstnavatele, evidenci tržeb a rozdělování spropitného.

Mohlo by vás také zajímat: Na jaké platby se bude vztahovat nová EET 2.0? Jaké budou výjimky z nové EET pro OSVČ?