Plánované změny v osvobození zaměstnaneckých benefitů na rok 2026

Daňové osvobození zaměstnaneckých nepeněžních benefitů představuje dlouhodobě jeden z nejdiskutovanějších aspektů českého daňového systému. V současné době se zákonodárci připravují na další významnou reformu tohoto systému, která by měla vstoupit v platnost od roku 2026. Tato změna navazuje na několik předchozích úprav, které byly provedeny v posledních třech letech, a tentokrát se zaměřuje především na zpřísnění podmínek pro osvobození takzvaných volnočasových benefitů.

Hlavním impulsem pro tuto změnu je rostoucí počet případů zneužívání systému ze strany zaměstnavatelů. Problematické praktiky spočívají v tom, že někteří zaměstnavatelé začali systematicky využívat daňově osvobozené benefity jako nástroj k nahrazování klasické mzdy. Tímto způsobem dokáží výrazně snížit svou daňovou a odvodovou povinnost, zatímco zaměstnancům poskytují kompenzaci za vykonanou práci v jiné formě než je běžná mzda.

Konkrétně se jedná o situace, kdy zaměstnavatelé promítají výplatu bonusů, prémií nebo dokonce části základní mzdy do nepeněžních benefitů, na které následně uplatňují výhodnější daňové režimy. Tento postup představuje obcházení daňových pravidel a ve svém důsledku znamená nespravedlivou konkurenční výhodu pro ty zaměstnavatele, kteří těchto praktik využívají.

Klíčové změny v legislativě

Nová podmínka vazby na výkon práce

Nejpodstatnější změnou, kterou přináší navrhovaná legislativa, je zavedení striktního zákazu vazby mezi osvobozovanými benefity a výkonem práce. Podle nové právní úpravy již nebude možné, aby nepeněžní plnění, které má být osvobozeno od daně, současně představovalo mzdu, plat, odměnu, náhradu za ušlý příjem nebo jakékoli jiné plnění, které má přímou souvislost s výkonem pracovní činnosti.

Toto opatření má za cíl jasně oddělit charakter benefitů od charakteru mzdy. Benefity budou moci být nadále poskytovány a osvobozovány od daně pouze v případech, kdy skutečně slouží k podpoře zdraví, kultury, sportu, vzdělání nebo jiných společensky prospěšných aktivit zaměstnanců, nikoliv jako skrytá forma odměňování za práci.

Rozsah dotčených benefitů

Navrhovaná úprava se primárně zaměřuje na takzvané volnočasové zaměstnanecké benefity. Konkrétně se jedná o:

• Vstupné na sportoviště a sportovní aktivity – zahrnuje členství v posilovnách, sportovních klubech, aquaparcích, tenisových kurtech a podobných zařízeních
• Kulturní akce a představení – vstupenky do divadel, kin, na koncerty, výstavy, muzea a další kulturní události
• Využívání zdravotnických zařízení – preventivní zdravotní prohlídky nad rámec povinných, wellness služby, lázeňské pobyty
• Benefitní karty s obdobně využitelnými body – systémy, které umožňují čerpání výše uvedených služeb prostřednictvím předplacených karet nebo bodových systémů

Legislativní nejasnosti a výjimky

Významným problémem navrhované úpravy je její neúplnost a nejasnost v některých oblastech. Zatímco zákon jasně definuje omezení pro volnočasové benefity, ponechává otevřenou otázku dalších typů osvobozených benefitů, zejména příspěvků zaměstnavatele na produkty spoření na stáří.

Tato situace vytváří právní nejistotu a může vést k různým interpretacím při aplikaci nových pravidel. Zaměstnavatelé i zaměstnanci tak budou muset čekat na další upřesnění nebo případnou judikaturu, která tyto nejasnosti vyřeší.

Dopady na zaměstnavatele a zaměstnance

Pro zaměstnavatele

Zaměstnavatelé, kteří v současnosti využívają benefitové systémy v souladu s platnými pravidly, nebudou novou úpravou nijak dotčeni. Naopak však ti, kteří doposud zneužívali systém k obcházení daňových povinností, budou nuceni přehodnotit své postupy a případně navýšit daňové a odvodové platby.

Compliance náklady se pravděpodobně zvýší všem zaměstnavatelům, kteří poskytují benefity, protože budou muset věnovat větší pozornost tomu, aby jejich benefitové programy splňovaly nové, přísnější podmínky.

Pro zaměstnance

Zaměstnanci v podnicích, které benefity využívaly správně, by neměli pocítit žádné negativní dopady. Naopak však zaměstnanci u těch zaměstnavatelů, kteří doposud zneužívali systém, mohou čelit změnám v systému odměňování – buď ve formě snížení benefitů, nebo ve formě jejich přeměny na klasickou, zdanitelnout mzdu.

Legislativní proces a termíny

Současný stav projednávání

Navrhovaná úprava již prošla schválením v Poslanecké sněmovně, což představuje významný krok vpřed v legislativním procesu. Nyní čeká na projednání v Senátu a následné podpis prezidenta republiky.

Komplikací je skutečnost, že tato úprava je legislativně spojena se zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Obě záležitosti musí být řešeny společně bez možnosti samostatného hlasování, což může komplikovat a prodlužovat celý legislativní proces.

Časové hrozby

Významným rizikem pro včasné přijetí této úpravy jsou blížící se sněmovní volby. Pokud se nepodaří dokončit legislativní proces před volbami, bude nutné celou záležitost po volbách projednávat znovu, což by mohlo znamenat další zpoždění nebo dokonce změny v konceptu navrhovaných opatření.

V případě úspěšného dokončení legislativního procesu mají být nová pravidla účinná od 1. ledna 2026, což poskytuje zaměstnavatelům dostatečný čas na přípravu a adaptaci jejich benefitových systémů.

Širší kontext a význam změny

Tato legislativní úprava představuje část širšího úsilí o zpřísnění daňových pravidel a zamezení jejich zneužívání. Odráží také rostoucí pozornost státu k tomu, aby daňové výhody skutečně sloužily svému původnímu účelu – podpoře společensky prospěšných aktivit – a nebyly zneužívány k daňové optimalizaci.

Mohlo by vás také zajímat: Co se dá platit benefity? Co patří do zdravotních zaměstnaneckých benefitů?