Musí být dohoda o práci na dálku uzavřena samostatně nebo v pracovní smlouvě?

Otázka ohledně formy uzavření dohody o práci na dálku je v současné době velmi aktuální, zejména vzhledem k tomu, jak se pracovní trhy a pracovní prostředí v posledních letech výrazně změnily. Moderní technologie a globální události přispěly k masivnímu nárůstu práce z domova, což vyvolalo potřebu jasných právních rámců pro tuto formu výkonu práce.

Základní požadavek na písemnou formu představuje klíčový princip celého institutu práce na dálku. Zákonodárce se rozhodl vyžadovat písemnou formu bez ohledu na to, zda se jedná o pravidelné či pouze občasné vykonávání práce na dálku. Tento přístup má za cíl chránit jak zaměstnance, tak zaměstnavatele tím, že zajišťuje jasné vymezení práv a povinností obou stran. Písemná forma totiž eliminuje nejasnosti a sporné situace, které by mohly vzniknout při ústních dohodách o podmínkách práce na dálku.

Obě varianty jsou možné a každá může být v některých situacích výhodnější

Co se týče konkrétních způsobů uzavření takové dohody, zákon poskytuje stranám určitou flexibilitu. První možností je vytvoření zcela samostatného dokumentu, který se následně připojí k již existující pracovní smlouvě jako její nedílná součást. Tento přístup má své výhody zejména v situacích, kdy potřeba práce na dálku vznikne až po uzavření původní pracovní smlouvy, nebo když se podmínky práce na dálku mohou v průběhu času měnit a je praktičtější mít je upravené v separátním dokumentu, který lze snáze novelizovat.

Druhou možností je zakomponování ustanovení o práci na dálku přímo do textu pracovní smlouvy již v okamžiku jejího uzavírání. Tento způsob je praktický tehdy, když už při nástupu zaměstnance do zaměstnání je jasné, že bude práci vykonávat částečně nebo úplně na dálku. Integrace těchto ustanovení přímo do pracovní smlouvy může přispět k větší přehlednosti a kompaktnosti smluvní dokumentace.

Podobně lze postupovat i v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, konkrétně u dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). I v těchto případech je možné ustanovení o práci na dálku zahrnout přímo do textu příslušné dohody, nebo je upravit v samostatném dokumentu, který se k dohodě připojí.

Zvláštní pozornost zaslouží situace, kdy má být práce na dálku pouze občasnou záležitostí, nikoli pravidelnou součástí výkonu práce. V takových případech se osvědčuje uzavření samostatné dohody o práci na dálku, která zůstává odděleně od hlavní pracovní smlouvy. Tento přístup umožňuje flexibilnější přístup k úpravám podmínek, snadnější ukončení režimu práce na dálku, aniž by bylo nutné měnit základní pracovní smlouvu, a také jasnější vymezení období, kdy zaměstnanec bude práci vykonávat na dálku.

Praktické důvody pro volbu samostatného dokumentu u občasné práce na dálku spočívají také v tom, že takový dokument může obsahovat velmi specifické podmínky, které se vztahují pouze na období výkonu práce na dálku, jako například způsob komunikace, reportování výsledků práce, technické vybavení, pracovní doba během práce na dálku, nebo náhrada nákladů spojených s prací z domova. Tyto podmínky by mohly působit rušivě nebo nejasně, pokud by byly trvale zakotveny v hlavní pracovní smlouvě, ačkoli se aplikují pouze občasně.

Mohlo by vás také zajímat:: Odchylná úprava pracovní doby musí akceptovat zákonná pravidla Paušální náhrada nákladů za práci na dálku stanovena je, ale nemusí ji ani po novelizaci dostávat každý zaměstnanec