Ostatní informace

Jaké jsou nejčastější důvody pro založení svěřenského fondu?

1. Ochrana soukromého majetku před podnikatelskými riziky

Nejčastějším a zároveň nejvýznamnějším důvodem, proč se fyzické i právnické osoby v České republice rozhodují pro založení svěřenského fondu, je potřeba důkladné a komplexní ochrany jejich soukromého majetku před různými riziky, která jsou neodmyslitelně spojena s podnikatelskou činností. V dnešní dynamické ekonomické situaci, kdy podnikatelské prostředí přináší nejen příležitosti, ale také značná nebezpečí a nejistoty, se svěřenský fond stává mimořádně účinným právním nástrojem k zabezpečení majetkových hodnot.

Konkrétně jde především o ochranu před exekucemi, které mohou vzniknout v důsledku obchodních vztahů, smluvních závazků, ručitelských povinností či jiných právních okolností souvisejících s podnikáním. Majetek vložený do svěřenského fondu je efektivně oddělen od osobního majetku zakladatele, což znamená, že v případě podnikatelských potíží nebo neúspěchu zůstává tento majetek chráněn a věřitelé k němu nemohou snadno přistoupit.

Druhou významnou hrozbou, proti které svěřenský fond poskytuje ochranu, je riziko insolvence neboli úpadku. Pokud by se podnikatel dostal do situace, kdy není schopen plnit své závazky a čelí insolvenci, majetek ve svěřenském fondu zůstává v bezpečí a nepodléhá konkurznímu řízení. Tato ochranná funkce je obzvláště důležitá pro rodinné podnikatele, kteří chtějí zabezpečit své blízké a zajistit, aby rodinný majetek zůstal zachován i v případě obchodních nezdaru.

2. Zajištění hladkého mezigeračního převodu rodinného majetku

Druhým nejfrekventovanějším důvodem, který vede zakladatele k vytvoření svěřenského fondu, je starostlivé plánování a zajištění bezproblémového, bezkonfliktního a právně čistého převodu rodinného majetku na další generaci, přičemž se nejčastěji jedná o převod rodinné firmy, rodinných nemovitostí nebo jiného významného majetkového portfolia. Tento aspekt má zvláštní důležitost v kontextu rodinných podniků, které často představují výsledek dlouholeté práce zakladatele a jeho úsilí budovat něco trvalého pro své potomky.

Svěřenský fond slouží jako sofistikovaný nástroj sukcesního plánování, který umožňuje zakladateli přesně určit, jak, kdy a za jakých podmínek bude rodinný majetek rozdělen mezi jednotlivé členy rodiny nebo předán další generaci. Tento mechanismus má zásadní význam zejména v situacích, kdy existuje potenciální nebezpečí vzniku dědických sporů, které mohou rodinné vztahy nejen narušit, ale zcela zničit a rodinný majetek rozdělit způsobem, který by byl kontraproduktivní a v rozporu s přáním zakladatele.

Prostřednictvím svěřenského fondu je možné předejít nepříjemným a často velmi bolestným majetkovým sporům mezi dědici, které bohužel nejsou v praxi nijak výjimečné. Zakladatel může ve statutu fondu precizně definovat pravidla rozdělení majetku, stanovit podmínky, za kterých jednotliví obmyšlení získají prospěch z fondu, určit věkové hranice nebo jiná kritéria, a tím zajistit, že jeho majetek bude využit přesně podle jeho představ a přání. Tato forma plánování poskytuje mnohem větší flexibilitu a kontrolu než běžné dědické řízení podle občanského zákoníku.

3. Podpora veřejně prospěšných účelů a filantropie

Třetím charakteristickým důvodem, který motivuje osoby s významným majetkem k založení svěřenského fondu, je jejich touha a záměr podpořit svým majetkem nějaký vyšší, veřejně prospěšný účel, který překračuje rámec osobních nebo rodinných zájmů. Jedná se o projev filantropie, společenské odpovědnosti a snahy zanechat po sobě pozitivní stopu ve společnosti prostřednictvím podpory oblastí, které zakladatel považuje za důležité a hodné podpory.

Mezi nejčastější oblasti, do kterých jsou takto založené fondy zaměřeny, patří především charitativní činnost, kde může fond poskytovat podporu potřebným skupinám obyvatelstva, financovat sociální programy, pomáhat zdravotně postiženým osobám nebo podporovat organizace zabývající se humanitární pomocí. Další významnou oblastí je věda a výzkum, kde svěřenské fondy mohou financovat vědecké projekty, poskytovat stipendia talentovaným studentům a výzkumníkům, podporovat akademické instituce nebo přispívat k rozvoji konkrétních vědeckých disciplín.

Rovněž umění a kultura představují častý cíl filantropických svěřenských fondů, které mohou podporovat umělce, kulturní instituce, muzea, galerie, divadla, hudební tělesa nebo projekty zaměřené na zachování kulturního dědictví. Prostřednictvím svěřenského fondu může zakladatel zajistit, že jeho majetek bude sloužit těmto ušlechtilým účelům dlouhodobě a systematicky, a to i po jeho smrti.

4. Právní povaha a specifika fungování svěřenského fondu

Jakmile je majetek zakladatele formálně a právně platně vložen do svěřenského fondu a zakladatel jasně a precizně určí veškeré podmínky jeho správy včetně jmenování svěřenského správce, nastává zásadní právní změna v majetkových vztazích. V tomto okamžiku zakladatel definitivně pozbývá vlastnické právo k tomuto majetku, což znamená, že již není jeho vlastníkem v běžném civilněprávním smyslu.

Majetek vložený do svěřenského fondu se od této chvíle nachází v unikátní právní pozici, kdy není ve vlastnictví žádné fyzické osoby ani právnické osoby v tradičním slova smyslu. Tato specifická konstrukce představuje jeden z nejvýraznějších rozdílů mezi svěřenským fondem a jinými právními instituty a poskytuje majetku určitou míru anonymity a ochrany. Díky tomu, že majetek nemá konkrétního vlastníka, je obtížnější jej vystopovat, identifikovat nebo na něj uplatnit nároky třetích osob.

Správu veškerého majetku umístěného ve fondu zajišťuje svěřenský správce, což je osoba (fyzická nebo právnická) formálně určená a jmenovaná zakladatelem fondu při jeho založení nebo v průběhu jeho existence. Svěřenský správce vykonává svou činnost přísně v souladu s podmínkami a pravidly, které stanovil zakladatel fondu v příslušné zakladatelské právní listině, která se odborně označuje jako statut svěřenského fondu. Tento dokument představuje základní právní rámec fungování fondu a obsahuje detailní instrukce ohledně správy majetku, určení obmyšlených osob, účelu fondu a dalších podstatných náležitostí.

Mohlo by vás také zajímat: Udělená plná moc při duševní chorobě bývá velký problém Údaje o svěřenských fondech, které nesmí chybět v evidenci skutečných majitelů