Kdy je nelegální zaměstnávání přestupek a kdy trestný čin?

Přestupek nelegálního zaměstnávání – základní charakteristika

• Právní kvalifikace: Nelegální zaměstnávání je primárně upraveno jako přestupek proti zákonu o zaměstnanosti, který stanoví přísná pravidla pro výkon závislé práce na území České republiky a sankcionuje jejich porušení

• Subjekty odpovědnosti: Odpovědnost za nelegální zaměstnávání dopadá na obě strany pracovněprávního vztahu, tedy jak na zaměstnavatele, který takové zaměstnávání organizuje a umožňuje, tak na zaměstnance, který práci bez řádného smluvního zajištění vykonává

• Společenský kontext: Nelegální zaměstnávání představuje závažný problém narušující férovost pracovního trhu, ochrapu zaměstnanců a rovné konkurenční podmínky mezi zaměstnavateli

Konkrétní formy přestupku nelegálního zaměstnávání

• Umožnění práce bez dokladů: Zaměstnavatel dopouští se přestupku, pokud umožní výkon práce osobám, aniž by s nimi uzavřel řádnou písemnou smlouvu nebo jinou dokumentaci prokazující existenci pracovněprávního vztahu dle platné legislativy

• Zprostředkování nelegální práce: Přestupku se dopouští také osoba, která zprostředkovává nebo organizuje výkon práce bez řádného smluvního ukotvení, tedy funguje jako prostředník mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem při nelegálních pracovních aktivitách

• Absence pracovní smlouvy: Klasickým případem přestupku je zaměstnávání bez uzavření řádné pracovní smlouvy, která je základním dokumentem zakládajícím pracovní poměr a obsahujícím všechny podstatné náležitosti pracovněprávního vztahu

• Absence dohod o práci mimo pracovní poměr: Přestupek nastává také při výkonu práce bez uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, které představují alternativní formy pracovněprávních vztahů pro příležitostnou nebo méně rozsáhlou práci

• Výkon práce bez smluvního vztahu: Zaměstnanec se dopouští přestupku, pokud vědomě přijme a vykonává práci, aniž by měl uzavřenou řádnou pracovní smlouvu nebo některou z dohod o práci mimo pracovní poměr

Sankce za přestupek nelegálního zaměstnávání

• Pokuta pro zaměstnavatele: Zaměstnavatel, který se dopustí přestupku nelegálního zaměstnávání, může být potrestán finančním postihem v podobě pokuty, jejíž výše může dosáhnout až deseti milionů korun českých, což představuje velmi významnou ekonomickou sankci

• Pokuta pro zaměstnance: Samotný zaměstnanec, který vědomě vykonává práci bez řádného smluvního zajištění, může být rovněž sankcionován pokutou dosahující až sta tisíc korun českých, což má preventivní účinek proti účasti na nelegálním zaměstnávání

• Výše sankce: Konkrétní výše pokuty je stanovena správním orgánem s přihlédnutím k závažnosti přestupku, délce trvání protiprávního stavu, počtu nelegálně zaměstnaných osob a dalším okolnostem případu

• Správní řízení: Sankce jsou ukládány v rámci správního řízení vedeného příslušnými úřady, typicky inspektoráty práce, které provádějí kontroly dodržování pracovněprávních předpisů

Trestný čin nelegálního zaměstnávání cizinců – přechod na vyšší úroveň

• Kvalitativní změna: Při nelegálním zaměstnávání cizinců může dojít k přechodu z roviny správního přestupku na úroveň trestného činu, což představuje podstatně závažnější právní kvalifikaci s přísnějšími důsledky pro pachatele

• Trestněprávní postih: Trestný čin je projednáván v rámci trestního řízení vedeného policií a státním zastupitelstvím, přičemž o vině a trestu rozhoduje soud, nikoliv správní orgán jako u přestupků

• Společenská nebezpečnost: Důvodem pro trestněprávní kvalifikaci je vyšší společenská nebezpečnost takového jednání, které často zasahuje do základních lidských práv a může být součástí organizované trestné činnosti

Kvalifikující znaky trestného činu – soustavnost a opakovanost

• Systematické páchání: Trestný čin se vyznačuje tím, že zaměstnavatel nelegálně zaměstnává cizince nikoliv jednorázově, ale soustavně a opakovaně jako součást svého obvyklého způsobu podnikání nebo obchodního modelu

• Organizovaná povaha: Soustavnost a opakovanost svědčí o promyšleném a organizovaném porušování zákona, nikoliv o náhodném nebo příležitostném pochybení, což výrazně zvyšuje závažnost jednání

• Delší časové období: Pro naplnění znaku soustavnosti je typické, že k nelegálnímu zaměstnávání dochází po delší časové období, během kterého zaměstnavatel vědomě ignoruje své právní povinnosti

• Větší počet osob: Opakovanost často zahrnuje také zaměstnávání většího počtu cizinců bez řádných povolení, což indikuje systematický přístup k obcházení zákonných požadavků

Kvalifikující znaky trestného činu – absence povolení

• Absence povolení k pobytu: Trestný čin je naplněn především v případech, kdy jsou zaměstnáváni cizinci, kteří nemají platné povolení k pobytu na území České republiky, tedy pobývají v zemi nelegálně

• Absence povolení k zaměstnávání: Trestněprávní kvalifikace nastává také tehdy, když cizinec sice má povolení k pobytu, ale nemá vydáno samostatné povolení k zaměstnávání, které je pro výkon závislé práce nezbytné

• Dvojí protiprávnost: Zaměstnávání cizinců bez příslušných povolení kombinuje porušení předpisů o zaměstnávání s porušením předpisů o pobytu cizinců, což zvyšuje společenskou škodlivost takového jednání

• Zranitelná skupina: Cizinci bez povolení představují obzvláště zranitelnou skupinu, která je vystavena riziku vykořisťování a často nemá dostatečný přístup k ochraně svých práv

Kvalifikující znaky trestného činu – vykořisťující podmínky

• Zvlášť vykořisťující podmínky: Trestněprávní kvalifikace je na místě zejména tehdy, když probíhá zaměstnávání cizinců za podmínek, které jsou výrazně horší než standardní pracovní podmínky a představují závažné vykořisťování zranitelné skupiny osob

• Nízké mzdové ohodnocení: Mezi vykořisťující podmínky patří především vyplácení mzdy výrazně nižší než je zákonné minimum nebo obvyklá úroveň odměňování v daném odvětví, často v hotovosti bez řádných dokladů

• Nepřiměřená pracovní doba: Vykořisťování zahrnuje také nutící zaměstnance k práci po nepřiměřeně dlouhou dobu výrazně překračující zákonné limity pracovní doby a bez zajištění řádných přestávek a odpočinku

• Nebezpečné pracovní podmínky: Zvlášť závažným případem je vystavení zaměstnanců nebezpečným pracovním podmínkám bez zajištění odpovídajících bezpečnostních opatření a ochranných pracovních prostředků

• Odepření základních práv: Vykořisťování může spočívat také v odepření základních sociálních a pracovních práv, jako je právo na dovolenou, nemocenskou, nebo na řádné pracovní prostředí splňující hygienické standardy

• Prvky nucené práce: V nejzávažnějších případech může jít o prvky nucené práce, kdy je cizinec zbaven možnosti zaměstnání opustit kvůli zadržování dokladů, dluhové závislosti nebo hrozbám násilí

Sankce za trestný čin – odnětí svobody

• Trest odnětí svobody: Hlavní sankcí za trestný čin nelegálního zaměstnávání cizinců je trest odnětí svobody, který může být uložen až na dobu pěti let, což představuje střednědobý pobyt ve věznici

• Podmíněný trest: V méně závažných případech nebo při splnění zákonných podmínek může soud uložit trest odnětí svobody podmíněně, tedy s podmínkou, že pachatel nespáchá během zkušební doby další trestný čin

• Nepodmíněný trest: V závažnějších případech, zejména při soustavném páchání nebo při přítomnosti více kvalifikujících znaků, bude uložen nepodmíněný trest, což znamená skutečný výkon trestu ve věznici

• Výměra trestu: Konkrétní délka trestu závisí na všech okolnostech případu, počtu poškozených osob, délce trvání trestné činnosti, míře vykořisťování a případných přitěžujících nebo polehčujících okolnostech

Sankce za trestný čin – peněžité tresty a zákaz činnosti

• Peněžitý trest: Vedle nebo namísto trestu odnětí svobody může soud uložit peněžitý trest v podobě pokuty, jejíž výše může dosahovat značných částek v řádu statisíců až milionů korun v závislosti na majetkových poměrech pachatele

• Zákaz činnosti: Velmi účinnou sankcí je zákaz činnosti, který soudu umožňuje zakázat pachateli na dobu typicky tří až deseti let výkon podnikatelské činnosti nebo povolání, v jehož rámci byl trestný čin spáchán

• Dopad zákazu: Zákaz činnosti může fakticky znemožnit pachateli pokračovat v podnikání a vést k likvidaci jeho obchodní společnosti, což představuje velmi citelný následek především pro osoby samostatně výdělečně činné

• Propadnutí majetku: V případech, kdy trestná činnost přinesla majetkový prospěch, může soud rozhodnout o propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, čímž pachatel přichází o výnosy získané z trestné činnosti

• Kombinace sankcí: Soud má možnost ukládat jednotlivé sankce samostatně nebo v kombinaci, přičemž přihlíží k závažnosti činu, osobě pachatele a účelu trestání, kterým je ochrana společnosti a prevence další trestné činnosti

Mohlo by vás také zajímat: Povinnost nahlášení práce cizince je nutné plnit rychle už od října 2025 Co si hlídat u mzdy zaměstnance cizince?