Kdy má zaměstnanec právo odmítnout odpovědnost za schodek?

Zaměstnanec, který uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti za schodek – oficiálně označovanou jako dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování – přebírá tímto smluvním ujednáním závazek zodpovídat za veškeré hodnoty, které mu byly v rámci výkonu jeho pracovních povinností svěřeny.
Zákon však zaměstnanci přiznává určitá ochranná práva, která mu umožňují tuto odpovědnost za specifických a zákonem přesně vymezených okolností buď zcela odmítnout, nebo se od ní alespoň částečně oprostit.
Vedle možnosti zprostit se odpovědnosti má zaměstnanec za stanovených podmínek rovněž právo od uzavřené dohody o odpovědnosti jednostranně odstoupit.

2. Právo zaměstnance odmítnout nebo omezit odpovědnost za schodek

Zaměstnanec není automaticky povinen přijmout plnou odpovědnost za každý schodek, který byl na svěřených hodnotách zjištěn – zákon mu dává nástroje, jak se této odpovědnosti bránit.
Základní podmínkou pro úspěšné zproštění se odpovědnosti je skutečnost, že důkazní břemeno leží na straně zaměstnance – ten musí sám, aktivně a jednoznačně prokázat, že schodek nevznikl jeho zaviněním.
Zaměstnanec tedy musí být schopen doložit konkrétní okolnosti, fakta a důkazy svědčící o tom, že on osobně neměl na vzniku schodku žádný podíl, nebo že jeho podíl byl pouze částečný.
Pokud zaměstnanec prokáže, že na vzniku schodku nese vinu jen částečně, má právo na částečné zproštění odpovědnosti, přičemž odpovídá pouze za tu část schodku, která odpovídá míře jeho skutečného zavinění.
Pokud zaměstnanec prokáže naprostou absenci svého zavinění, může se zprostit odpovědnosti zcela a v plném rozsahu.

Zákon výslovně pamatuje na situace, kdy schodek vznikl nikoliv z důvodu pochybení zaměstnance, ale v důsledku nedostatečných nebo nevhodných pracovních podmínek, které zaměstnavatel vytvořil nebo naopak nevytvořil.
Zaměstnanec se odpovědnosti za schodek zcela zprostí, pokud prokáže, že zaměstnavatel nesplnil svou povinnost zajistit přiměřené pracovní podmínky nezbytné k tomu, aby zaměstnanec mohl svěřené hodnoty řádně ochránit a střežit před jejich úbytkem.
Za nevhodné pracovní podmínky lze považovat například:
- nedostatečné zabezpečení skladu, pokladny nebo jiného prostoru se svěřenými hodnotami,
- chybějící nebo nefunkční technické prostředky sloužící k ochraně a evidenci hodnot,
- nedostatečný počet pracovníků zajišťujících dohled nad svěřenými prostředky,
- nevhodně nastavené pracovní postupy či interní směrnice zaměstnavatele.
V těchto případech nelze spravedlivě požadovat po zaměstnanci, aby nesl plnou odpovědnost za situaci, která vznikla primárně jeho vinou.

Zákon zaměstnanci přiznává právo od dohody o odpovědnosti za schodek za určitých okolností jednostranně odstoupit, aniž by mu z tohoto kroku plynuly jakékoliv sankce.
Toto právo na odstoupení vzniká zejména tehdy, kdy se zaměstnanec dozví o nadcházejících změnách svého pracovního zařazení, které mu fakticky znemožní nadále plnit podmínky uzavřené dohody.
Konkrétní situace zakládající právo na odstoupení zahrnují zejména:
- převedení zaměstnance na jinou práci – tedy změnu druhu vykonávané práce,
- přeložení zaměstnance na jiné pracoviště – tedy změnu místa výkonu práce,
- přeložení do jiného místa působení – například do jiné provozovny či pobočky zaměstnavatele.

Je naprosto zásadní, aby zaměstnanec, který se rozhodne od dohody o odpovědnosti odstoupit, tak učinil písemnou formou – ústní sdělení není v tomto ohledu dostačující ani právně závazné.
Zaměstnanec by měl písemnou žádost o odstoupení z dohody o odpovědnosti doručit zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, jakmile se o plánované změně svého pracovního zařazení dozví.
Včasné a řádné podání žádosti o odstoupení je v zájmu samotného zaměstnance, neboť ho chrání před dalším plynutím odpovědnosti za případné schodky zjištěné po uskutečnění pracovní změny.

Pokud zaměstnanec o odstoupení z dohody o odpovědnosti nepožádá včas nebo vůbec, vystavuje se vážnému riziku, že bude nadále nést odpovědnost za schodky zjištěné i po té době, kdy již fakticky na dotčené pracovní pozici nebo pracovišti nepůsobí.
Trvání odpovědnosti i po převedení na jinou práci může mít pro zaměstnance závažné finanční důsledky, jelikož může být povinen hradit schodky, na jejichž vzniku se již vůbec nepodílel.
Z tohoto důvodu je důrazně doporučeno, aby zaměstnanec vždy aktivně sledoval změny ve svém pracovním zařazení a v případě jakékoliv relevantní změny neprodleně podnikl příslušné právní kroky k ochraně svých zájmů