Co se stane, když příjmy společníka za práci pro společnost nejsou správně zdaněny?

Základní problematika správného zdanění

Pokud společník obchodní společnosti pobírá příjem za práci vykonávanou pro tuto společnost, je naprosto zásadní, aby byl tento příjem správně klasifikován a následně zdaněn způsobem, který odpovídá platné daňové legislativě. Klíčovým krokem je vždy pečlivé posouzení toho, zda se v konkrétním případě jedná o příjem ze závislé činnosti, nebo zda jde o příjem ze samostatné výdělečné činnosti podnikatele, přičemž toto rozhodnutí má zásadní dopad nejen na odvedení daně z příjmů fyzických osob, ale také na povinné odvody na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Většina příjmů, které společník za svou práci pro společnost skutečně pobírá, spadá podle platných právních předpisů pod kategorii příjmů ze závislé činnosti, a nikoliv pod příjmy z podnikání, což je skutečnost, kterou mnoho společníků i jejich daňových poradců bohužel přehlíží nebo záměrně obchází, čímž vzniká prostor pro závažná daňová pochybení.

Důsledky pro společnost

V případě, kdy správce daně při daňové kontrole nebo jiném šetření zjistí, že příjem společníka byl nesprávně zdaněn jako příjem z podnikání, namísto správného zdanění jako příjem ze závislé činnosti, čeká společnost velmi nepříjemné finanční důsledky, neboť jí bude doměřena daň z příjmů ze závislé činnosti za celé kontrolované období, a to včetně příslušného penále a úroků z prodlení, které mohou v součtu tvořit velmi významnou finanční zátěž. Společnosti navíc hrozí také doměření dlužného pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, které měla jako zaměstnavatel za společníka odvádět, přičemž i tyto nedoplatky bývají navýšeny o penále a sankční úroky, takže celková finanční újma způsobená původně zdánlivě výhodným nesprávným postupem může mnohonásobně převýšit jakoukoli původně zamýšlenou úsporu na daních či odvodech.

Důsledky pro společníka

Ani samotný společník se v takovém případě nevyhne vážným daňovým a finančním dopadům, protože i jemu může správce daně doměřit daň z příjmů fyzických osob, a to přesto, že společník v dobré či zlé víře svůj příjem již zdanil, byť nesprávným způsobem. Navíc společník, jehož příjem bude zpětně překvalifikován ze samostatné výdělečné činnosti na závislou činnost, přichází o možnost uplatnit výdajové paušály nebo skutečné výdaje, které mohl v rámci zdanění příjmů z podnikání využívat ke snížení svého základu daně, což zpětně zvyšuje jeho daňovou povinnost. Celková situace tak pro společníka znamená nejen finanční ztrátu v podobě doměřené daně a penále, ale také administrativní zátěž spojenou s řešením daňového sporu a v krajních případech může mít nesprávné zdanění dokonce trestněprávní důsledky, zejména pokud by bylo prokázáno úmyslné zkrácení daně nebo pojistného.

Mohlo by vás také zajímat: Kdy je daňově výhodnější mít společnost s ručením omezeným než být OSVČ? Do kdy je třeba podat žádost o prominutí penále na zdravotním pojištění?