Ostatní informace

Jak danit příjmy z investičních platforem?

1. Základní povinnost poplatníka

  • Každý poplatník, který investuje prostřednictvím tuzemských či zahraničních investičních platforem (například prostřednictvím oblíbené platformy Portu nebo jiných podobných služeb dostupných českým investorům), by měl průběžně a pečlivě sledovat stav svých investic a vyhodnocovat, zda mu v průběhu kalendářního roku vznikla nebo naopak nevznikla daňová povinnost vůči českému státu.
  • Je naprosto zásadní mít přehled o tom, jaké příjmy z investic v daném zdaňovacím období skutečně realizoval, protože česká daňová legislativa jasně stanovuje podmínky, za kterých je poplatník povinen podat daňové přiznání a příslušné příjmy v něm řádně uvést a zdanit.
  • Pokud poplatníkovi vznikne příjem z investic, který překročí zákonem stanovený limit, je bez výjimky povinen podat daňové přiznání, v němž tento příjem uvede a zdaní jej příslušnou sazbou daně z příjmů fyzických osob, která činí buď 15 %, nebo 23 % v závislosti na celkové výši jeho příjmů v daném zdaňovacím období.

2. Kdy vzniká povinnost zdanit příjem z prodeje investic?

  • Příjem z prodeje investic musí být vždy zdaněn, pokud jsou současně splněny dvě klíčové podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů.
  • První podmínkou je, že celkový příjem z prodeje investic přesáhne částku 100 000 Kč za příslušný kalendářní rok — pokud součet všech realizovaných příjmů z prodeje investic tuto hranici nepřekročí, daňová povinnost v tomto ohledu nevzniká.
  • Druhou podmínkou je, že poplatník držel dané investice ve svém portfoliu po dobu tří let nebo kratší — pokud investor drží investici déle než tři roky, může za určitých podmínek uplatnit tzv. časový test a příjem z prodeje takové investice od daně osvobodit.
  • Obě podmínky musí být splněny současně — nestačí tedy pouze překročit limit 100 000 Kč, pokud byly investice drženy déle než tři roky, a naopak.

3. Co přesně se zdaňuje — základ daně

  • Zdanění se nevztahuje na celkový příjem z prodeje investice, nýbrž pouze na tzv. čistý příjem, tedy na rozdíl mezi prodejní cenou a původní nákupní (pořizovací) cenou dané investice.
  • Zjednodušeně řečeno — pokud poplatník nakoupil investici za 50 000 Kč a prodal ji za 80 000 Kč, základ daně tvoří pouze zisk ve výši 30 000 Kč, nikoli celá prodejní cena.
  • Je proto naprosto nezbytné, aby poplatník důsledně evidoval pořizovací ceny všech svých investic, včetně případných poplatků spojených s nákupem, které mohou pořizovací cenu navyšovat a základ daně tím snižovat.
  • Správné stanovení základu daně je klíčovým krokem před samotným výpočtem daňové povinnosti a případnými chybami v této části se poplatník vystavuje riziku nesprávně podaného daňového přiznání.

4. Podklady od investiční platformy

  • Poplatník by měl vždy na začátku nového zdaňovacího období, zpravidla v průběhu měsíce ledna nebo února, obdržet od každé platformy, prostřednictvím které v uplynulém roce investoval, podrobný přehled o realizovaných investičních operacích.
  • Tento přehled, který platformy označují různými názvy (například daňový výpis, roční výpis, tax report apod.), by měl obsahovat veškeré informace potřebné pro správné vyplnění daňového přiznání.
  • Konkrétně by z těchto podkladů měly jasně vyplývat následující údaje:
    • Celkový hrubý příjem z prodeje investic realizovaných v daném kalendářním roce
    • Pořizovací cena (nákupní cena) prodaných investic pro správné stanovení základu daně
    • Výše případných zahraničních dividend plynoucích z držených investic, které podléhají samostatnému zdanění
    • Případně i informace o sražené zahraniční dani, pokud již byla část daně odvedena v zahraničí

5. Rozdíly mezi jednotlivými platformami

  • Je důležité si uvědomit, že formát a obsah daňových podkladů se může mezi jednotlivými platformami výrazně lišit — každá platforma si zpracovává a prezentuje tyto informace po svém.
  • Některé platformy poskytují velmi přehledné a detailní výpisy přímo uzpůsobené pro potřeby českého daňového přiznání, jiné naopak poskytují pouze základní přehledy transakcí, z nichž si musí poplatník potřebné hodnoty sám vypočítat a dohledat.
  • Poplatník by proto měl věnovat dostatečnou pozornost správnému pochopení obdržených podkladů a v případě nejasností se obrátit přímo na zákaznický servis dané platformy nebo na daňového poradce.

6. Přepočet příjmů na české koruny

  • Pokud poplatník investuje prostřednictvím zahraniční platformy, jsou jeho příjmy zpravidla vedeny v cizí měně (nejčastěji v eurech nebo amerických dolarech).
  • Před uvedením těchto příjmů do českého daňového přiznání je nezbytně nutné převést veškeré příjmy na české koruny, přičemž pro tento přepočet se používá oficiální kurz České národní banky.
  • Poplatník má na výběr mezi dvěma přístupy k přepočtu:
    • Použití jednotného pevného kurzu vyhlášeného ČNB pro příslušný kalendářní rok (tzv. roční průměrný kurz) — tento přístup je administrativně jednodušší
    • Použití aktuálního denního kurzu ČNB ke dni realizace každé jednotlivé transakce — tento přístup je přesnější, ale administrativně náročnější
  • Správný přepočet příjmů na české koruny je podmínkou správně sestaveného daňového přiznání a jeho opomenutí může vést k daňovým chybám.

7. Sazby daně z příjmů

  • Příjmy z investic podléhají dani z příjmů fyzických osob, přičemž aktuálně platí dvě sazby:
    • 15 % — pro příjmy do výše 36násobku průměrné mzdy (pro rok 2025 přibližně do cca 1 676 052 Kč)
    • 23 % — pro část příjmů přesahující tuto hranici (tzv. solidární přirážka je nyní součástí standardní progresivní sazby)
  • Příjmy z investic se sčítají s ostatními příjmy poplatníka (například příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání) pro účely určení správné sazby daně.

Mohlo by vás také zajímat Jak přepočítat zahraniční příjem pro daňové účely? Kam vyplnit příjmy ze zahraničí v českém daňovém přiznání?