Proč podnikatel v insolvenci nesmí být čtvrtletním plátcem DPH?

1. Zákonná povinnost měsíčního zdaňovacího období

Jakmile je vůči podnikateli zahájeno insolvenční řízení a rozhodnutí o úpadku nabyde účinnosti, vzniká ze zákona automatická a bezpodmínečná povinnost přejít na měsíční zdaňovací období v oblasti DPH.
Tato povinnost platí bez výjimky pro každého plátce DPH, bez ohledu na to, jaké zdaňovací období měl nastaveno před zahájením insolvenčního řízení.
Zákon v tomto ohledu nepřipouští žádnou výjimku ani individuální posouzení situace konkrétního podnikatele.

Pokud byl podnikatel před rozhodnutím o úpadku čtvrtletním plátcem DPH, toto čtvrtletní zdaňovací období mu okamžikem účinnosti rozhodnutí o úpadku automaticky zaniká.
K zániku čtvrtletního zdaňovacího období dochází ze zákona, tedy bez nutnosti podání jakékoli žádosti ze strany plátce nebo vydání samostatného rozhodnutí ze strany finančního úřadu.
Od zdaňovacího období, ve kterém nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, se plátce stává měsíčním plátcem DPH, a to s okamžitou platností.

Zásadním důvodem pro zavedení povinného měsíčního zdaňovacího období v insolvenci je potřeba striktní a pravidelné kontroly toku finančních prostředků u dlužníka, jehož ekonomická situace je vážně narušena.
Měsíční podávání daňových přiznání k DPH umožňuje finančním orgánům průběžně sledovat hospodářskou aktivitu insolvečního dlužníka a včas reagovat na případné nesrovnalosti.
Kratší zdaňovací cyklus poskytuje státu výrazně lepší přehled o tom, zda plátce plní své daňové povinnosti řádně a včas.

Dalším klíčovým důvodem je ochrana státního rozpočtu před vznikem nadměrně vysokých daňových pohledávek vůči insolvenčnímu dlužníkovi.
Při čtvrtletním zdaňovacím období by mohl insolvencí postižený podnikatel v průběhu tří měsíců nakumulovat velmi vysoký daňový dluh, který by pak nebyl schopen uhradit, čímž by stát přišel o významné daňové příjmy.
Měsíční cyklus tento risk výrazně snižuje, protože případný vzniklý dluh na DPH je vždy pouze v rozsahu jednoho měsíce, nikoli celého čtvrtletí.
Průběžné odvody DPH do státního rozpočtu zajišťují, že příjmy státu jsou rovnoměrné a předvídatelné i v případě plátců procházejících insolvencí.

Povinnost být měsíčním plátcem DPH nekončí automaticky s ukončením insolvenčního řízení.
Plátce musí zůstat měsíčním plátcem DPH nejen po celou dobu trvání insolvenčního řízení, ale ještě nejméně po dobu jednoho celého roku po jeho skončení.
Tato prodloužená povinnost slouží jako ochranné období, během něhož stát nadále sleduje daňové chování podnikatele, který prošel insolvencí, a ověřuje, zda je jeho ekonomická situace skutečně stabilizována.
Teprve po uplynutí této minimální jednoroční lhůty po skončení insolvenčního řízení může plátce za splnění zákonných podmínek opět požádat o přechod na čtvrtletní zdaňovací období.