Ostatní informace

Proč jsou i pro zaměstnavatele daňově neuznatelné zaměstnanecké benefity výhodné ?

Co patří mezi typické nepeněžní benefity?

  • Poukazy na dovolenou – rekreační a rekreačně-vzdělávací pobyty
  • Poukazy na zdravotní péči – nehrazenou pojišťovnou (např. nadstandardní stomatologie, oční optika, rehabilitace, wellness)
  • Vstupenky na kulturní akce – divadla, kina, koncerty, výstavy
  • Vstupenky na sportovní akce – zápasy, závody, sportovní utkání
  • Příspěvky na sportovní a volnočasové aktivity – permanentky do fitness center, bazénů, sportovních klubů
  • Vzdělávací a jazykové kurzy nesouvisející přímo s výkonem práce
  • Příspěvky na kulturu a umění

Jak funguje daňové osvobození na straně zaměstnance?

  • Nepeněžní benefity jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, a to až do zákonem stanoveného ročního limitu
  • Stejně tak jsou tyto benefity osvobozeny od odvodu sociálního pojištění zaměstnance
  • Stejně tak jsou tyto benefity osvobozeny od odvodu zdravotního pojištění zaměstnance
  • Zákonný limit pro osvobození se každoročně aktualizuje a odvíjí se zpravidla od výše průměrné mzdy
  • Benefity poskytnuté nad rámec tohoto limitu již osvobozeny nejsou a podléhají standardnímu zdanění a odvodům
  • Zaměstnanec tedy při správném nastavení systému benefitů obdrží plnou hodnotu plnění bez jakéhokoliv krácení ze strany státu

Jak to vypadá na straně zaměstnavatele – daňová neuznatelnost

  • Náklady vynaložené zaměstnavatelem na nepeněžní benefity nelze zahrnout do daňově uznatelných nákladů
  • Zaměstnavatel tedy nemůže snížit svůj základ daně z příjmů právnických osob o hodnotu těchto benefitů
  • Na první pohled se tak zdá, že zaměstnavatel je v nevýhodě oproti situaci, kdy by zaměstnanci vyplatil ekvivalentní částku formou mzdy
  • Tento zdánlivý handicap je však potřeba posuzovat v kontextu celkových odvodů a nákladů, nikoliv pouze z pohledu daně z příjmů

Klíčová výhoda pro zaměstnavatele – úspora na pojistném

  • Zaměstnavatel je ze zákona povinen za každého zaměstnance odvádět sociální a zdravotní pojištění ze mzdy a dalších zdanitelných příjmů
  • Z nepeněžních benefitů poskytnutých v rámci zákonného limitu však zaměstnavatel sociální ani zdravotní pojištění odvádět nemusí
  • Sazba odvodu sociálního pojištění na straně zaměstnavatele činí 24,8 %
  • Sazba odvodu zdravotního pojištění na straně zaměstnavatele činí 9 %
  • Celková úspora zaměstnavatele na odvodech pojistného tedy představuje přibližně 33,8 % z hodnoty poskytnutého benefitu
  • Tato úspora je reálná, okamžitá a snadno vyčíslitelná – zaměstnavatel ji pocítí přímo ve svých mzdových nákladech

Srovnání: benefit vs. přímé navýšení mzdy

  • Pokud by zaměstnavatel chtěl zaměstnanci poskytnout ekvivalentní finanční hodnotu formou navýšení hrubé mzdy, musel by nad tuto částku odvést ještě přibližně 33,8 % na pojistném
  • Zároveň by zaměstnanec ze mzdového navýšení zaplatil 15% daň z příjmů (případně 23 % při vyšších příjmech)
  • A dále by zaměstnanec odvedl sociální pojištění ve výši 6,5 % a zdravotní pojištění ve výši 4,5 %
  • Celkové odvody státu by tak ze mzdového navýšení dosáhly velmi vysoké hodnoty
  • Naproti tomu z nepeněžního benefitu nezaplatí ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel na pojistném nic

Celková úspora – součet všech výhod

  • Při sečtení všech úspor na straně zaměstnance (daň z příjmů + sociální pojištění + zdravotní pojištění) a na straně zaměstnavatele (sociální pojištění + zdravotní pojištění) dosahuje celková úspora přibližně 60 % z hodnoty poskytnutého plnění
  • Jinými slovy – benefit v hodnotě 10 000 Kč nahrazuje mzdové náklady, které by zaměstnavatele při klasické výplatě mzdy přišly na celkových odvodech přibližně o 6 000 Kč více
  • Tato úspora je jedním z nejsilnějších argumentů pro zavádění systémů nepeněžních benefitů ve firmách všech velikostí

Závěr

Poskytování daňově neuznatelných nepeněžních benefitů je i přes svůj název ekonomicky výhodným nástrojem pro obě strany pracovního vztahu. Zaměstnavatel sice nemůže snížit základ daně z příjmů, avšak díky úspoře více než 33 % na odvodech pojistného a díky celkové systémové úspoře až 60 % ve srovnání s přímým mzdovým navýšením se jedná o finančně velmi efektivní způsob odměňování. Správně nastavený systém benefitů tak přináší zaměstnavateli nejen spokojené a loajální zaměstnance, ale i prokazatelně nižší celkové mzdové náklady.

Mohlo by vás také zajímat: Jak se jednateli daní benefity za výkon funkce? Osvobození zaměstnaneckých benefitů se nejspíš zpřísní kvůli zneužívání zaměstnavateli