Co znamená nespolehlivá osoba v oblasti daní?

1. Definice a podstata institutu nespolehlivé osoby

• Institut nespolehlivé osoby představuje specifický právní nástroj zavedený do českého daňového systému za účelem efektivního boje proti daňovým únikům a podvodům, přičemž jeho hlavním smyslem je označit a veřejně evidovat ty subjekty, které závažným způsobem porušily své daňové povinnosti vůči státu.
• Tento institut se nevztahuje pouze na plátce daně z přidané hodnoty, ale v širším pojetí dopadá také na identifikované osoby, neplátce DPH a v zásadě na jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobu, která se dopustí závažného porušení daňových povinností stanovených zákonem.
• Označení subjektu za nespolehlivou osobu je tedy nástrojem, který přesahuje hranice samotné daně z přidané hodnoty a týká se celého spektra daňových povinností, jež jsou fyzické i právnické osoby povinny plnit v souladu s platnou českou daňovou legislativou.

2. Účel a cíl tohoto označení

• Primárním cílem tohoto právního institutu je zabránit daňovým únikům tím, že subjekt, který neplní své povinnosti, je veřejně označen a evidován v registru nespolehlivých osob, čímž je ostatním účastníkům trhu dán jasný signál o jeho nespolehlivosti a rizikovosti.
• Dalším klíčovým účelem je zajistit, aby subjekt nemohl jednoduše obejít případný postih tím, že se pohybuje mimo systém plátcovství DPH, neboť označení nespolehlivé osoby jej postihuje bez ohledu na to, zda je či není plátcem daně z přidané hodnoty.
• Institut slouží rovněž jako preventivní nástroj, který motivuje daňové subjekty k řádnému a včasnému plnění všech daňových povinností, protože hrozba veřejného označení za nespolehlivou osobu představuje pro podnikatele i firmy značné reputační a obchodní riziko.
• Záznam o nespolehlivosti přitom zůstává evidován i v situacích, kdy by se daný subjekt jinak vyhnul jakémukoliv postihu z titulu svého postavení jako neplátce DPH, což výrazně zvyšuje účinnost celého systému daňové kontroly a vymáhání.

3. Koho se institut nespolehlivé osoby týká?

• Nespolehlivou osobou se může stát na základě rozhodnutí příslušného správce daně nebo přímo ze zákona jakákoliv fyzická osoba, tedy například živnostník, soukromý podnikatel nebo fyzická osoba podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění, která závažným způsobem poruší své daňové povinnosti.
• Stejně tak se toto označení vztahuje na právnické osoby všech forem, tj. na společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, družstva i jiné právnické osoby, pokud neplní daňové povinnosti stanoveným způsobem a v zákonem určených lhůtách.
• Označení se nevyhýbá ani identifikovaným osobám, což jsou subjekty, které jsou registrovány k DPH, avšak pouze v omezeném rozsahu, typicky v souvislosti s přeshraničními plněními v rámci Evropské unie, a které přesto poruší zákonem stanovené daňové povinnosti.
• Zásadní je skutečnost, že institut nespolehlivé osoby je aplikovatelný bez ohledu na to, jaký je aktuální vztah daného subjektu k dani z přidané hodnoty, tzn. bez ohledu na to, zda je plátcem, neplátcem či identifikovanou osobou.

4. Jak se subjekt stane nespolehlivou osobou?

• K získání statusu nespolehlivé osoby může dojít dvěma základními cestami, a sice buď na základě individuálního rozhodnutí správce daně, který vyhodnotí konkrétní jednání daňového subjektu jako závažné porušení daňových povinností, nebo přímo ze zákona v případech, kdy zákon sám o sobě stanoví, že určité jednání vede automaticky k přidělení tohoto statusu.
• Správce daně při svém rozhodování posuzuje celou řadu faktorů, včetně závažnosti porušení, jeho opakovanosti, výše způsobené daňové škody a celkového přístupu subjektu k plnění daňových povinností, přičemž zohledňuje veškeré dostupné informace a podklady, které má v daném případě k dispozici.
• Po přidělení statusu nespolehlivé osoby je tato skutečnost zveřejněna v příslušném veřejném registru, který je dostupný všem zájemcům, čímž se informace o nespolehlivosti stává veřejně dohledatelnou a všeobecně známou pro potenciální obchodní partnery, odběratele i dodavatele daného subjektu.

5. Důsledky pro obchodní partnery nespolehlivé osoby

• Pro obchodní partnery nespolehlivé osoby je naprosto zásadní znát a správně vyhodnotit aktuální daňový status svého smluvního partnera, neboť v závislosti na tomto statusu se zásadně liší míra rizika, které obchodní partner při vzájemné spolupráci podstupuje.
• Dokud nespolehlivá osoba není plátcem daně z přidané hodnoty, jejímu obchodnímu partnerovi bezprostřední nebezpečí ručení za neodvedenou daň nehrozí, protože mechanismus ručení za DPH je konstruován tak, že se uplatňuje výhradně v rámci vztahů mezi plátci daně, nikoliv v případech, kdy dodavatel plátcem DPH není.
• Situace se však zásadně mění ve chvíli, kdy by se nespolehlivá osoba stala plátcem DPH, neboť v takovém případě automaticky vzniká pro jejího obchodního partnera, který je v postavení odběratele, riziko ručení za daň, kterou nespolehlivá osoba jako plátce nepřiznala nebo neodvedla příslušnému finančnímu úřadu.
• Toto ručení představuje pro odběratele velmi reálnou finanční hrozbu, protože správce daně může v zákonem stanovených případech požadovat úhradu neodvedené DPH přímo po odběrateli, a to i přesto, že odběratel svou část transakce řádně splnil a daň svému dodavateli fakticky zaplatil v rámci sjednané ceny za plnění.
• Z výše uvedeného důvodu je proto zcela zásadní, aby obchodní partneři pravidelně a důsledně prověřovali daňový status svých dodavatelů a smluvních partnerů prostřednictvím veřejně dostupných registrů, a to před každou významnou obchodní transakcí, případně průběžně v rámci celého obchodního vztahu.

6. Praktická doporučení pro podnikatele a firmy

• Každý podnikatel a každá firma by měla pravidelně kontrolovat, zda se jejich obchodní partneři nenacházejí v registru nespolehlivých osob nebo nespolehlivých plátců DPH, přičemž tato kontrola by měla být součástí standardního procesu prověřování smluvních partnerů před uzavřením obchodní spolupráce.
• V případě, že obchodní partner figuruje v registru nespolehlivých osob, je vhodné přistoupit k přijmutí odpovídajících opatření, jako je například využití institutu zvláštního způsobu zajištění daně, úprava smluvních podmínek nebo v krajním případě zvážení ukončení či nepokračování v obchodní spolupráci s takovým subjektem.
• Firmy by rovněž měly dbát na vlastní řádné a včasné plnění všech daňových povinností, aby předešly riziku přidělení statusu nespolehlivé osoby, který by mohl vážně poškodit jejich obchodní reputaci, zkomplikovat obchodní vztahy se stávajícími partnery a odradit potenciální nové obchodní partnery od navázání spolupráce.

Mohlo by vás také zajímat: Jaký je limit pro plátcovství DPH v roce 2025? Co musí podávat identifikovaná osoba k dani?