Co je dvoustupňový test zneužití daňového práva mezi spojenými osobami?

Dvoustupňový test zneužití daňového práva je právní nástroj používaný při posuzování, zda společnost oprávněně využívá daňové osvobození, nebo zda jsou její formální právní a obchodní vztahy vytvořeny především za účelem získání daňové výhody.

Skutečné ekonomické fungování

V prvním kroku se zkoumá objektivní stránka jednání, tedy skutečný obsah a hospodářská podstata transakcí uskutečňovaných mezi spojenými osobami. Nejčastěji jde o společnosti propojené v rámci mezinárodní holdingové struktury, které si mezi sebou převádějí dividendy, úroky, licenční poplatky, podíly nebo jiné majetkové hodnoty. Daňový subjekt může formálně splňovat zákonné podmínky pro uplatnění osvobození, například pro osvobození dividend od daně, avšak samotné formální splnění podmínek ještě nemusí znamenat, že má na daňovou výhodu skutečný nárok. Posuzuje se proto, zda za danými vztahy existuje reálná ekonomická činnost, skutečné podnikatelské rozhodování, přiměřené personální a organizační zajištění, vlastní odpovědnost a hospodářský účel, který není pouze daňový.

Hlavní motiv a účel struktury

Ve druhém kroku se hodnotí subjektivní stránka, tedy zda bylo hlavním nebo rozhodujícím motivem jednání dosažení daňové výhody. Zkoumá se, zda společnost vytvořila určitou právní, vlastnickou nebo finanční strukturu zejména proto, aby využila daňové osvobození, snížila daňovou povinnost nebo přenesla příjem přes jiný subjekt a jurisdikci. Samotná existence daňové úspory však automaticky neznamená zneužití práva. Rozhodující je, zda pro zvolené uspořádání existuje přesvědčivé nedaňové vysvětlení, například skutečná obchodní činnost, potřeba centralizovaného řízení, financování, ochrana investice, řízení rizik nebo jiné legitimní hospodářské důvody. Pokud takové vysvětlení chybí a struktura působí jako uměle vytvořený prostředek k získání daňového zvýhodnění, může být naplněna subjektivní část testu.

Důsledek zneužití práva

Pokud je současně prokázáno, že použitá struktura postrádá skutečnou ekonomickou podstatu a že jejím hlavním účelem bylo získání daňové výhody, mohou soudy nebo daňové orgány dospět k závěru, že došlo ke zneužití daňového práva. V takovém případě nemusí být rozhodující pouze formální podoba smluv, vlastnických vztahů nebo zápisů v obchodních registrech, ale především skutečný hospodářský obsah jednání. Daňové osvobození proto může být odmítnuto, přestože společnost na první pohled splňuje jednotlivé zákonné podmínky. Dvoustupňový test tedy chrání před tím, aby byly daňové předpisy využívány způsobem, který je sice formálně možný, avšak odporuje jejich smyslu a účelu.

Mohlo by vás také zajímat: Co je to daňová optimalizace? Co je odštěpení sloučením?