V rámci pravidel, která řídí aplikaci daně z přidané hodnoty (DPH), představuje koncept místa plnění jednu z klíčových záležitostí. Toto pravidlo je základním stavebním kamenem pro určení, kde má být daň odvedena a kde jsou daňové povinnosti subjektů plněny.
Při dodání zboží je místem plnění místo předání zboží nebo místo začátku přepravy
Začněme situací, kdy dochází k dodání zboží bez jeho přepravy. V takovém případě je místo plnění tam, kde je zboží předáno kupujícímu. To může znamenat, například, že když si spotřebitel koupí televizor v obchodě, místo plnění je přímo v obchodě – tedy tam, kde došlo k předání zboží.
Na druhé straně, pokud je zboží dodáno s přepravou, nebo je odesláno, situace se komplikuje. V takovém případě je místo plnění stanoveno jako místo, kde se přeprava nebo odesílání začíná. To znamená, že pokud firma z České republiky odesílá zboží do Německa, místo plnění pro účely DPH je Česká republika, protože odtud byla zahájena přeprava zboží.
Při poskytnutí služby je jiné místo plnění u osoby povinné k dani a jiné u osoby nepovinné k dani
Co se týče poskytování služeb, situace se liší podle toho, zda je služba poskytnuta osobě povinné k dani nebo osobě nepovinné k dani. V případě, že je služba poskytnuta osobě povinné k dani, jako je například firma, je místo plnění tam, kde má tato osoba sídlo. To znamená, že pokud česká firma poskytuje služby německé firmě, místo plnění je v Německu, tedy tam, kde má tato německá firma své sídlo. Avšak, pokud jsou služby poskytnuty provozovně této firmy v jiném místě, než kde firma má sídlo, místo plnění se přesouvá do lokality této provozovny.
V případě, že je služba poskytnuta osobě nepovinné k dani, například běžnému spotřebiteli, místo plnění je tam, kde má poskytovatel služby sídlo. Pokud tedy česká firma poskytuje online marketingové služby běžnému spotřebiteli ve Francii, místo plnění je v České republice. Stejně tak, pokud jsou služby poskytnuty prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani v jiné lokalitě, místo plnění se opět přesouvá do lokality této provozovny.
Při převodu nemovitosti jsou pravidla ohledně místa plnění zase úplně jiná, než u zboží či služeb
Zvláštní případ představuje převod nemovitostí. V této situaci je místo plnění vždy tam, kde se nemovitost fyzicky nachází. To má za následek, že při prodeji nemovitosti v České republice je místo plnění Česká republika. Pokud však dojde k převodu nemovitosti v jiném členském státě, potom se tato nemovitost nestává předmětem českého zákona o DPH, nýbrž se řídí právními předpisy státu, kde se nemovitost nachází.
Z těchto příkladů je zřejmé, že stanovení místa plnění je komplexní záležitostí, která vyžaduje pečlivou pozornost k detailům jednotlivých transakcí. Tento mechanismus umožňuje správné určení, kde má být daň odvedena, a zajišťuje spravedlivé rozdělení daňových příjmů mezi jednotlivé státy.