Ochranný les představuje mimořádně důležitou a specifickou kategorii lesních porostů, která plní nezastupitelnou roli v ochraně krajiny a ekosystémů. Jedná se o typ lesa, který se vyvinul nebo byl záměrně založen v lokalitách, kde běžné hospodářské lesy nemohou prosperovat kvůli extrémním přírodním podmínkám.
Charakteristika stanovišť
Tato kategorie lesů se vyskytuje především na stanovištích, která jsou charakteristická svou výraznou nehostinností a náročností pro růst vegetace. Mezi typická stanoviště patří:
Svahy a skalnaté oblasti
- Prudké svahy s úhlem sklonu přesahujícím 30 stupňů
- Kamenná moře tvořená nahromaděním velkých skalních bloků
- Sutě různých velikostí, od drobné drti až po větší balvany
- Skalní výchozy a strmé srázy
- Erozní strže a rokle
Nestabilní podloží
- Písčité přesypy a váté písky
- Říční náplavy v různých stádiích stabilizace
- Aktivní sesuvy půdy
- Geologicky nestabilní území
Specifická stanoviště
- Rašeliniště s charakteristickou vodní bilancí
- Průmyslové odvaly vznikající těžební činností
- Výsypky po důlní činnosti
- Rekultivované plochy
Význam v horském prostředí
Zvláštní postavení mají ochranné lesy v horských oblastech, kde:
- Tvoří přirozenou bariéru proti lavinám
- Chrání níže položené lesní porosty před nepříznivými vlivy
- Zadržují vodu a zpomalují odtok
- Stabilizují horské svahy
- Vytvářejí specifické mikroklima
Ekologické funkce
Ochranné lesy plní několik zásadních ekologických funkcí:
1. Protierozní ochrana půdy
2. Stabilizace vodního režimu v krajině
3. Vytváření specifických biotopů pro vzácné druhy rostlin a živočichů
4. Ochrana biodiverzity 5. Zmírňování klimatických extrémů
Je důležité vědět i to, že lesní pozemky ochranných lesů nepodléhají dani z nemovitostí.