Co, když zaměstnavatel nerozvrhuje pracovní dobu?

V situaci, kdy zaměstnavatel neplní svou zákonnou povinnost rozvrhovat pracovní dobu a současně nemá se zaměstnancem uzavřenou dohodu o samorozvrhování, dopouští se závažného porušení ustanovení zákoníku práce. Toto porušení není v žádném případě marginální – jedná se o zásadní pochybení, které narušuje samotné základy pracovněprávního vztahu a může mít dalekosáhlé důsledky jak pro zaměstnance, tak pro celý chod organizace.

Porušení povinností zaměstnavatele přitom spočívá ve dvou rovinách. První rovinou je samotné nerozvrhnutí týdenní pracovní doby, což znamená, že zaměstnanec nemá jasně stanovenou dobu, kdy má vykonávat sjednanou práci. Druhá rovina spočívá v nesplnění informační povinnosti – zaměstnavatel musí seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby v dostatečném předstihu, konkrétně nejméně dva týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.

Sankce a další negativní dopady

Nedodržení těchto zákonných povinností může být pro zaměstnavatele velmi nákladné. Inspektorát práce může za takové pochybení uložit pokutu, která může dosáhnout až do výše 2 000 000 Kč. Tato částka není stanovena náhodně – odráží závažnost porušení a jeho potenciální dopady na práva zaměstnanců i fungování pracovněprávních vztahů.

Finanční postih však představuje pouze jeden z mnoha problémů, kterým zaměstnavatel v důsledku nerozvrhování pracovní doby čelí. Absence jasně stanovených směn nevyhnutelně vede k organizačnímu chaosu, který se promítá do všech aspektů fungování podniku. Zaměstnanci nevědí, kdy mají do práce přijít, což vede k nepředvídatelnosti v obsazení pracovních pozic, ke zpožďování zakázek a k neplnění smluvních termínů vůči obchodním partnerům.

Problémy se projevují i v evidenci docházky a následném odměňování zaměstnanců. Bez jasně stanoveného rozvrhu pracovní doby je obtížné určit, zda zaměstnanec pracoval v rámci standardní pracovní doby, nebo zda mu náleží příplatky za práci přesčas, v noci, o víkendech či ve svátek. To může vést k pracovněprávním sporům a k další finanční zátěži pro zaměstnavatele.

Důsledky pro fungování firmy

Chaotická organizace práce plynoucí z absence rozvržení pracovní doby se nevyhnutelně odráží i na kvalitě výstupů a celkové výkonnosti firmy. Zaměstnanci pracující v nepředvídatelném prostředí jsou často vystaveni zvýšenému stresu, což negativně ovlivňuje jejich pracovní morálku, motivaci i loajalitu k zaměstnavateli. V dlouhodobém horizontu může tento stav vést ke zvýšené fluktuaci personálu a k problémům s náborem kvalifikovaných pracovníků, neboť pověst firmy jako spolehlivého a zodpovědného zaměstnavatele bude poškozena.

Přečtěte si také: Jak je to s rozvržením pracovní doby v roce 2025 ? Pružná pracovní doba má také pravidla daná zákonem