Co znamená postižitelný a nepostižitelný příjem v exekučních srážkách?

Postižitelný příjem představuje tu část finančních prostředků dlužníka, která může být předmětem exekučních srážek a ze které mohou být uspokojováni věřitelé na základě pravomocného rozhodnutí soudu o exekuci. Jedná se tedy o takové příjmy, které zákon umožňuje zahrnout do exekučního řízení a které slouží k postupnému splácení dluhů dlužníka vůči jeho věřitelům. Postižitelný příjem není nikdy celková výše čistého příjmu dlužníka, ale pouze jeho určitá část, která je přesně stanovena zákonem o exekučních srážkách, přičemž zbývající část musí být dlužníkovi zachována pro zajištění jeho základních životních potřeb.

Nepostižitelný příjem naproti tomu znamená takové finanční prostředky a dávky, kterých se exekuce ze zákona nesmí vůbec dotknout a které musí zůstat dlužníkovi v plné výši, případně osobám, které dlužník vyživuje a na jejichž výživu má zákonnou povinnost přispívat. Tyto příjmy jsou zákonem chráněny z důvodu zajištění důstojného života dlužníka a jeho rodiny, ochrany nejzranitelnějších skupin obyvatelstva a z důvodu sociální solidarity společnosti vůči rodinám s dětmi, osobám v hmotné nouzi a dalším sociálně slabým skupinám.

Jaké konkrétní příjmy jsou postižitelné

Do kategorie postižitelných příjmů spadají především tyto druhy příjmů dlužníka:

• Čistá mzda nebo plat – tedy příjem ze závislé činnosti po odečtení daní, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotního pojištění
• Příjmy z výdělečné činnosti – sem patří příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, podnikání, živnosti
• Příjmy nahrazující výdělek – do této kategorie patří především různé druhy důchodů (starobní důchod, invalidní důchod, vdovský či vdovecký důchod)

Je důležité zdůraznit, že i u těchto postižitelných příjmů platí, že exekuci nepodléhá celá jejich výše, ale pouze určitá část, která je vypočítána podle přesných pravidel stanovených v zákoně o exekučních srážkách.

Které příjmy jsou nepostižitelné – přehled v bodech

Rodičovský příspěvek

• Jedná se o dávku státní sociální podpory poskytovanou rodičům pečujícím o nejmenší děti
• Tato dávka je ze zákona plně vyloučena z exekuce
• Musí zůstat rodině v plné výši bez ohledu na výši dluhů
• Chrání se tím zájem dítěte a podpora rodinné péče o nejmenší děti

Porodné

• Jednorázová dávka vyplácená při narození dítěte
• Slouží k pokrytí nákladů spojených s narozením dítěte a základní výbavou novorozence
• Exekuce se této dávky nesmí dotknout vůbec
• Je určena výlučně pro potřeby novorozeného dítěte a rodiny

Dávka státní sociální pomoci (tzv. Superdávka)

• Moderní dávka, která nahradila více dřívějších dávek do jedné
• Poskytuje se rodinám s dětmi v různých sociálních situacích
• Je plně chráněna před exekucí
• Má za cíl podporovat rodiny s dětmi a nesmí být použita k uspokojení věřitelů

Příspěvek na péči

• Poskytuje se osobám, které potřebují pomoc jiné fyzické osoby z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
• Slouží k úhradě nákladů spojených s péčí o takovou osobu
• Je zcela nepostižitelný v exekuci
• Chrání se tím důstojnost a základní potřeby zdravotně postižených osob

Dávka pomoci v hmotné nouzi

• Poskytuje se osobám a rodinám v tíživé sociální situaci
• Zajišťuje základní životní potřeby (doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí, mimořádná okamžitá pomoc)
• Je plně vyloučena z exekuce
• Chrání se tím minimální úroveň důstojného života osob v nouzi

Jak fungují exekuční srážky z postižitelné části příjmu

Exekuční srážky z postižitelných příjmů neprobíhají tak, že by byla zabavena celá výše příjmu, ale musí být dodržen složitý systém výpočtu, který zajišťuje, že dlužníkovi vždy zůstane určitá minimální částka na jeho základní životní potřeby – tzv. nezabavitelná částka.

Princip výpočtu:

1. Nejprve se od čistého příjmu odečte nezabavitelná částka (její výše se každoročně mění v závislosti na inflaci a růstu průměrné mzdy) 2. Ze zbývající části (tzv. zbytek čisté mzdy) se vypočítají třetiny 3. První třetina zbytku může být sražena vždy, a to především na přednostní pohledávky (alimenty, náhrada újmy na zdraví) 4. Druhá třetina může být sražena na přednostní pohledávky, pokud první třetina nestačí, nebo na nepřednostní pohledávky 5. Třetí třetina tvoří další část nepostižitelného příjmu, pokud dlužník nemá přednostní pohledávky a první třetina stačí na uspokojení věřitelů

Nepostižitelná částka:

Nepostižitelnou částkou v případě běžných příjmů (mzda, důchod) je tedy:

• Základní nezabavitelná částka stanovená zákonem
• Plus třetí třetina zbytku čistého příjmu
• Případně druhá a třetí třetina dohromady, pokud postačuje první třetina na uspokojení věřitelů

Postižitelná částka:

Postižitelná výše příjmu se skládá z:

• První třetiny zbytku čisté mzdy (vždy)
• Případně druhé třetiny zbytku čisté mzdy (při přednostních pohledávkách nebo pokud první třetina nestačí)
• Částky přesahující horní limit, nad kterou se sráží bez omezení (při velmi vysokých příjmech)

Mohlo by vás také zajímat: Od jaké částky jsou v roce 2026 exekuční srážky prováděny bez omezení? Nařízené exekuční srážky dopadají na OSVČ ještě tvrději než na zaměstnance