Co znamená virtuální účast zaměstnance ve společnosti?

Virtuální účast zaměstnance ve společnosti lze jednoduše popsat jako dlouhodobě nastavený systém odměňování, který zaměstnanci umožňuje podílet se na ekonomickém úspěchu firmy, aniž by se stal jejím skutečným vlastníkem. Zaměstnanec může obdržet například příslib určitého počtu virtuálních akcií nebo určitého procenta virtuálního podílu. Tyto jednotky však nejsou skutečnými akciemi nebo podíly podle práva obchodních korporací. Nezakládají vlastnické právo k majetku společnosti, ale pouze smluvní nárok na případnou budoucí finanční odměnu.

Smyslem je vytvořit vztah, v němž zaměstnanec nesleduje pouze svou běžnou mzdu nebo krátkodobý bonus, ale také dlouhodobou hodnotu firmy. Pokud se společnosti podaří růst, získat významného zákazníka, přilákat investora, zvýšit ziskovost nebo úspěšně vstoupit na nový trh, může se zvýšit také hodnota virtuální účasti zaměstnance. Zaměstnanec tak má přímější ekonomický zájem na tom, aby společnost prosperovala. Tento mechanismus může být důležitý především u klíčových pracovníků, manažerů, specialistů a dalších osob, jejichž znalosti, rozhodnutí a dlouhodobé působení mohou významně ovlivnit vývoj společnosti.

Jak se nárok postupně vytváří

Virtuální účast bývá nejčastěji spojena s podmínkou, že zaměstnanec musí ve společnosti určitou dobu setrvat. Firma mu například může přiznat virtuální účast s tím, že její plný rozsah získá až po několika letech. Nárok se v takovém případě postupně uvolňuje v jednotlivých časových obdobích. Zaměstnanec tak může po každém roce získat určitou část přislíbeného nároku, zatímco zbytek zůstává podmíněný jeho dalším působením ve společnosti.

Vedle časové podmínky mohou existovat i další požadavky. Může se jednat o řádné plnění pracovních povinností, dosažení konkrétních výkonnostních ukazatelů, splnění strategických cílů nebo pokračování pracovního vztahu v okamžiku, kdy nastane rozhodná událost. Zvláštní pravidla se obvykle sjednávají také pro případ, kdy zaměstnanec odejde z vlastní iniciativy, dostane výpověď, poruší pracovní povinnosti, odejde z důvodu reorganizace nebo je jeho pracovní místo zrušeno. Smluvní dokumentace by měla tyto situace upravovat přesně, aby bylo zřejmé, zda zaměstnanci zůstává nárok na již nabytou část virtuální účasti a co se stane s částí, kterou dosud nenabyl.

Kdy může dojít k vyplacení

Virtuální účast většinou nepřináší zaměstnanci pravidelnou měsíční nebo roční výplatu. Její smysl spočívá v tom, že se hodnota nároku projeví až při určité události. Touto událostí může být například prodej celé společnosti strategickému investorovi, prodej části podniku, vstup nového investora, převod významného podílu ve společnosti nebo jiná transakce, při níž je stanovena hodnota firmy. V některých případech může být výplata spojena také s dosažením určitého zisku, s výplatou dividend vlastníkům nebo s jiným předem definovaným hospodářským výsledkem.

Výsledná částka se označuje například jako payout, exit bonus, bonus z virtuálních akcií nebo peněžní vypořádání virtuálního podílu. Její výpočet může vycházet z hodnoty společnosti v okamžiku vzniku programu a z její hodnoty při realizační události. Pokud se například hodnota společnosti zvýší a zaměstnanec má smluvně přiznaný nárok odpovídající určitému procentu z tohoto růstu, může mu vzniknout právo na příslušnou část výnosu. Neznamená to však automaticky, že zaměstnanec získá stejné postavení jako skutečný akcionář nebo společník. Výpočet se řídí smlouvou a může zohledňovat investice, dluhy, náklady transakce, přednostní práva investorů nebo další okolnosti.

Rozdíl mezi virtuální a skutečnou účastí

Nejdůležitějším rozdílem mezi virtuální a skutečnou účastí je skutečnost, že zaměstnanec s virtuálním podílem zpravidla nevlastní žádnou část společnosti. Nemůže proto s virtuálními jednotkami nakládat stejně jako skutečný vlastník s akciemi nebo obchodním podílem. Obvykle je nemůže samostatně prodat, převést, zastavit ani použít jako hlasovací nástroj. Nemá právo účastnit se rozhodování vlastníků, hlasovat na valné hromadě, požadovat informace v rozsahu náležejícím společníkům nebo akcionářům ani ovlivňovat změny ve vlastnické struktuře společnosti.

Na druhou stranu zaměstnanec nemusí nést administrativní a právní povinnosti spojené s vlastnictvím skutečného podílu. Nebývá uváděn ve veřejných rejstřících jako vlastník, nevstupuje do společnosti jako společník a jeho postavení je založeno především na smluvním nároku vůči zaměstnavateli. Z daňového hlediska se obvykle rozlišuje mezi okamžikem, kdy je virtuální účast pouze přislíbena, a okamžikem, kdy je zaměstnanci skutečně vyplacen bonus. Samotné přiznání virtuálních jednotek proto nemusí automaticky znamenat okamžitý vznik daňové povinnosti, zatímco skutečná výplata může být příjmem podléhajícím zdanění a případným odvodům. Přesné posouzení však závisí na konkrétním smluvním modelu a platných daňových pravidlech. Virtuální účast je proto nejpřesnější chápat jako smluvně upravenou ekonomickou účast na úspěchu společnosti, nikoli jako přímé vlastnictví společnosti nebo její části.

Mohlo by vás také zajímat: Co to je zaměstnanecký akciový opční program? Co znamená reinvestovat zisk zpět do podnikání?