Jak řešit zkrácení daně ze staršího období účinnou lítostí?

Pokud daňový subjekt zjistí, že v minulosti zkrátil daň, ať už úmyslně či neúmyslně, může svou situaci napravit podáním dodatečného daňového přiznání. V tomto přiznání musí přesně specifikovat zdaňovací období, kterého se zkrácená daň týká, a samozřejmě uvést správnou výši daně. Klíčovým aspektem pro úspěšné uplatnění účinné lítosti je však skutečnost, že spolu s podáním dodatečného daňového přiznání musí daňový subjekt také neprodleně uhradit celou částku zkrácené daně. Teprve kombinace těchto dvou kroků – přiznání pochybení a jeho faktické napravení úhradou – může vést k osvobození od trestněprávní odpovědnosti.

Komplikace u starších zdaňovacích období

Situace se však významně komplikuje v případech, kdy ke zkrácení daně došlo v obdobích, u nichž již uplynula zákonná lhůta pro stanovení daně. Tato lhůta standardně činí tři roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla daňová povinnost. Po uplynutí této lhůty správce daně již nemůže daň dodatečně vyměřit ani doměřit, což by teoreticky mohlo znemožnit nápravu protiprávního stavu a využití institutu účinné lítosti.

Legislativní řešení pro starší zdaňovací období

Zákonodárce si byl této problematické situace vědom, a proto do daňového řádu zakomponoval speciální ustanovení, které řeší právě tyto komplikované případy. Konkrétně se jedná o § 148 odst. 7 daňového řádu, který představuje klíčovou výjimku ze standardního režimu. Toto ustanovení výslovně umožňuje daňovému subjektu podat dodatečné daňové přiznání i za období, u nichž již uplynula lhůta pro stanovení daně.

Praktický postup při řešení zkrácení daně ze staršího období

V praxi by měl daňový subjekt, který chce napravit zkrácení daně ze staršího období, postupovat následovně:

1. Důkladná analýza situace – nejprve je nutné přesně identifikovat zdaňovací období, ve kterém došlo ke zkrácení daně, a stanovit přesnou výši zkrácené částky. V této fázi je vhodné konzultovat situaci s daňovým poradcem nebo účetním specialistou.

2. Příprava dodatečného daňového přiznání – daňový subjekt musí vyplnit dodatečné daňové přiznání za příslušné zdaňovací období. V tomto přiznání je třeba uvést veškeré relevantní údaje, včetně původně přiznané daně a nově vypočtené správné částky.

3. Výslovné uvedení účelu podání – v dodatečném daňovém přiznání je vhodné výslovně uvést, že se jedná o nápravu dřívějšího zkrácení daně a že daňový subjekt využívá možnosti dané § 148 odst. 7 daňového řádu.

4. Podání dodatečného daňového přiznání – přiznání je třeba podat u místně příslušného správce daně. V případě elektronického podání je nutné využít oficiální formulář a zajistit, aby bylo podání opatřeno uznávaným elektronickým podpisem nebo bylo odesláno prostřednictvím datové schránky.

5. Neprodlená úhrada zkrácené daně – současně s podáním dodatečného daňového přiznání, nebo bezprostředně po něm, musí daňový subjekt uhradit celou částku zkrácené daně. Při platbě je nezbytné správně uvést variabilní symbol a další identifikační údaje, aby správce daně mohl platbu jednoznačně přiřadit k podanému dodatečnému přiznání.

Důsledky správně provedené účinné lítosti

Pokud daňový subjekt splní všechny výše uvedené kroky, správce daně na základě podaného dodatečného daňového přiznání stanoví daň i za období, u něhož již uplynula lhůta pro stanovení daně. Díky uhrazení zkrácené daně dojde k napravení protiprávního stavu a daňový subjekt může využít institutu účinné lítosti podle § 33 trestního zákoníku. To v praxi znamená, že trestní odpovědnost za trestný čin zkrácení daně zaniká.

Časové omezení a další aspekty

Je důležité zdůraznit, že možnost využití účinné lítosti není časově neomezená. Trestní zákoník stanoví, že k účinné lítosti musí dojít dříve, než orgány činné v trestním řízení zjistí pochybení daňového subjektu. Jakmile je zahájeno trestní stíhání nebo jsou učiněny jiné úkony směřující k vyšetřování daňového deliktu, možnost využití účinné lítosti zaniká.

Mohlo by vás také zajímat: Co znamená zkrácení daně? Jaké daňové trestné činy jsou nejčastější?