Jaké daňové trestné činy jsou nejčastější?
Daňové trestné činy představují v České republice významnou kategorii hospodářské kriminality. Mezi ty nejfrekventovanější případy, se kterými se justiční systém pravidelně setkává, patří především tři klíčové skutkové podstaty.
První a patrně nejrozšířenější je zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Tento delikt spočívá v úmyslném jednání, kterým pachatel zkresluje nebo zatajuje skutečnosti rozhodné pro správné vyměření daňové povinnosti, čímž způsobuje, že daň je stanovena v nižší částce, než jaká by odpovídala skutečnosti, nebo není stanovena vůbec.
Druhým významným trestným činem v této oblasti je neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby. Tento čin se vyznačuje tím, že pachatel, ačkoliv má zákonnou povinnost odvést za jiného daň nebo pojistné, tuto povinnost úmyslně nesplní, čímž může způsobit značnou ekonomickou újmu státnímu rozpočtu.
Třetím častým deliktem je porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží. Tento trestný čin zahrnuje neoprávněné nakládání s kontrolními pásky či jinými úředními označeními zboží podléhajícího spotřební dani, například u alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků.
Potenciální pachatelé daňových trestných činů
Spektrum možných pachatelů daňových trestných činů je mimořádně široké. Z právního hlediska se pachatelem může stát prakticky kdokoliv, kdo svým jednáním naplní skutkovou podstatu některého z těchto činů nebo k takovému jednání napomáhá.
V praxi se však nejčastěji setkáváme s několika typickými kategoriemi pachatelů. Velmi frekventovaným případem je plátce daně z přidané hodnoty, který úmyslně krátí svou daňovou povinnost prostřednictvím falešných faktur, nezaznamenávání části tržeb nebo vykazování fiktivních nákladů. Tito pachatelé často využívají sofistikovaných schémat zahrnujících řetězce společností, někdy i s mezinárodním přesahem.
Další významnou skupinou jsou zaměstnavatelé, kteří neodvádějí povinné pojistné za své zaměstnance, ačkoliv jim tyto částky strhávají ze mzdy. Toto jednání je obzvláště společensky škodlivé, neboť nejen připravuje státní rozpočet o příjmy, ale zároveň může poškodit samotné zaměstnance v jejich nárocích na sociální zabezpečení.
Poněkud překvapivě se pachatelem daňových trestných činů může stát i daňový poradce, a to v případě, kdy jeho úmyslně chybné poradenství vede ke krácení daňové povinnosti jeho klienta. Odpovědnost daňového poradce může nastat i v situaci, kdy si je vědom nezákonného jednání svého klienta a přesto mu poskytuje součinnost nebo rady, jak toto jednání realizovat či maskovat.
Sankce za daňové trestné činy
Právní řád České republiky přistupuje k daňovým trestným činům s patřičnou přísností, reflektující jejich významný negativní dopad na veřejné finance. Všechny výše uvedené delikty jsou v trestním zákoníku klasifikovány jako závažné trestné činy s odpovídajícími sankcemi.
Za tyto trestné činy hrozí pachatelům vždy trest odnětí svobody, přičemž minimální délka trestu obvykle přesahuje jeden rok. Konkrétní výměra trestu závisí na mnoha faktorech, zejména na výši způsobené škody, míře zavinění, okolnostech spáchání činu a osobě pachatele.
V případech závažnějšího rozsahu způsobené škody mohou soudy ukládat i několikaleté nepodmíněné tresty odnětí svobody, které bývají zpravidla doplněny o další sankce, jako jsou peněžité tresty nebo zákazy činnosti. U organizovaných skupin nebo při způsobení škody velkého rozsahu se trestní sazby mohou vyšplhat až k deseti letům odnětí svobody.
Přečtěte si také: Kdy žádosti o prominutí pokuty k DPH nebude vyhověno? Jak vysoká pokuta hrozí za nezaplacení DPH?