V českém právním systému se nejednou setkáváme s termínem „nezaopatřená manželka“ nebo „nezaopatřený manžel,“ což je statut, který má různé důsledky zejména v oblasti daňových úlev, zdravotního a sociálního pojištění. Tento specifický status je úzce spjat s finanční závislostí jednoho z manželů na druhém a s jeho schopností samostatně zajistit své životní potřeby bez nutnosti plynoucí ze zaměstnání, podnikání či jiných přímých finančních zdrojů.
Podle české legislativy se za nezaopatřenou manželku považuje především ta, která nemá žádné vlastní příjmy z pracovní činnosti. To znamená, že buďto není zaměstnána, nebo nevykonává podnikatelskou činnost, která by jí přinášela pravidelný finanční příjem. Důvodem může být například péče o nezletilé děti, což je často případ, kdy jeden z manželů zůstává doma a vykonává domácí povinnosti, které zahrnují nejen péči o děti, ale i starost o domácnost jako takovou.
Dále je klíčové, aby taková manželka nepobírala žádný důchod. Zde můžeme hovořit o starobním důchodu, invalidním důchodu či jiných formách peněžní podpory, které by ji jinak kvalifikovaly jako osoba s vlastním pravidelným příjmem. Důchod je totiž v právní terminologii chápán jako forma pravidelného příjmu, který nahrazuje, nebo alespoň doplňuje, schopnost osoby vydělávat si vlastní pracovní činností.
Vedle důchodu je také významné, zda taková osoba pobírá dávky v nezaměstnanosti. Pokud je osoba registrována na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti, je nepravděpodobné, že by byla považována za nezaopatřenou, protože i tyto dávky jí poskytují určitý finanční základ k zajištění samostatné existence, i když pouze dočasný.
Situace se stává ještě komplexnější, pokud se jedná o pobírání rodičovského příspěvku. Zde česká legislativa uznává, že pobírání této formy podpory, pokud se jedná o základní částku, může být slučitelné se statusem nezaopatřeného manžela či manželky. Základní rodičovský příspěvek je určen především na pokrytí potřeb dítěte a nepovažuje se za osobní příjem využitelný k vlastní obživě v plném rozsahu.
Celkově tedy nezaopatřená manželka nebo manžel představuje situaci, kdy jeden z partnerů z různých důvodů není schopen či nemá možnost generovat vlastní příjem z tradičních zdrojů, jako jsou zaměstnání nebo podnikání, a zároveň nepobírá důchod či podobné dávky, které by mohly zásadním způsobem ovlivnit jeho finanční nezávislost. Jeho zabezpečení je pak do značné míry odpovědností druhého manžela, a to nejen v praktické rovině každodenního života, ale také v kontextu zajištění zdravotního a sociálního pojištění a dalších právních a finančních závazků, které z manželského svazku plynou.