V článku týkajícím se přidanění firemního automobilu ke mzdě zaměstnance bylo zmíněno, že ekologičnost vozidla ovlivňuje také jeho zdanění – čím je auto ekologičtější, tím je i daňová zátěž nižší. V následujícím textu se podrobněji zaměříme na to, jak se z daňového hlediska vymezují nízkoemisní a bezemisní vozidla.
Nízkoemisním vozidlem se rozumí takové, které splňuje kritéria zákona podporujícího nízkoemisní dopravu prostřednictvím veřejných zakázek a služeb, pokud se nejedná o bezemisní vozidlo. Konkrétně, jde o silniční vozidla kategorie M1, M2 nebo N1, jejichž emise CO2 nepřesahují limit 50 g/km a které nepřekračují 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu.
Bezemisními vozidly se pak rozumí vozidla, která jsou poháněna výhradně elektrickou energií nebo vodíkem, nebo takové, u nichž vůbec nedochází k emisím CO2 během jejich provozu.