Rychlejší vyřízení příspěvku na péči až od roku 2028

Posun k rychlejšímu vyřizování příspěvku na péči byl opět odložen. Tato zdlouhavá administrativa přitom přímo ovlivňuje kvalitu jejich každodenního života, protože bez přiznaného příspěvku na péči si mnozí z nich nemohou dovolit zaplatit osobního asistenta, pečovatelskou službu nebo jiné nezbytné podpůrné služby, na nichž jsou zcela závislí. Situace je o to tíživější, že zdravotní stav těchto lidí zpravidla vyžaduje okamžitou a nepřetržitou podporu, přičemž byrokratické průtahy způsobují, že rodiny se ocitají ve finanční a organizační tísni, aniž by mohly efektivně plánovat péči o svého blízkého.

Původní příslib zrychlení a naděje, která se vzdálila

• Plánovaný termín od července 2026 – Původně bylo avizováno, že zdravotně postižení občané se rychlejšího a efektivnějšího vyřizování příspěvku na péči i příspěvku na zvláštní pomůcku dočkají již od července roku 2026, což představovalo konkrétní a relativně brzký horizont naděje pro tisíce rodin po celé České republice.
• Přesun agendy jako klíčový krok – Součástí plánované reformy byl zejména přesun celé agendy spojené s vyřizováním těchto dávek z úřadů práce na územní správy sociálního zabezpečení, tedy pod křídla České správy sociálního zabezpečení, přičemž tento krok byl považován za zásadní organizační změnu, která měla výrazně zefektivnit celý proces.
• Digitalizace jako motor změny – Nedílnou součástí celého reformního záměru byla rovněž plná digitalizace vyřizování dávek, která měla umožnit rychlejší sdílení dat mezi jednotlivými institucemi, omezit papírovou byrokracii a celkově zkrátit dobu od podání žádosti až po vydání rozhodnutí.
• Potvrzení odkladu poslaneckou sněmovnou – Minulý týden poslanecká sněmovna oficiálně potvrdila, že k plánovanému zrychlení a organizačním změnám nedojde v původně stanoveném termínu, čímž se naděje zdravotně postižených na brzké zlepšení situace opět výrazně oddálily.

Proč k odložení došlo – stanovisko ministra Juchelky

• Vyjádření ministra práce a sociálních věcí – Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka veřejně vysvětlil, proč v současné době není možné provést plánovaný přesun agendy z úřadů práce na územní správy sociálního zabezpečení, přičemž jeho argumentace se opírala o souběh několika zásadních systémových změn, které probíhají současně a jejichž vzájemná koordinace je mimořádně komplikovaná.
• Kolize s reformou dalších sociálních dávek – Jedním z hlavních důvodů odkladu je probíhající změna pravidel v oblasti dalších sociálních dávek, která si sama o sobě vyžaduje značné administrativní, personální i technické kapacity, jež jsou v současnosti plně vytíženy, a souběžné spuštění přesunu agendy příspěvku na péči by tyto kapacity zcela přesáhlo.
• Přechod na tzv. Superdávku jako komplikující faktor – Dalším zásadním faktorem, který znemožňuje dodržení původního harmonogramu, je přechod na takzvanou Superdávku, tedy sloučení několika dosavadních sociálních dávek do jedné komplexní podpory, přičemž tento proces sám o sobě představuje obrovskou systémovou změnu vyžadující rozsáhlé úpravy informačních systémů, metodiky i školení pracovníků.
• Riziko ještě většího zpomalení bez odkladu – Ministr Juchelka rovněž upozornil na paradoxní, avšak reálné riziko, že pokud by ke změnám došlo bez náležité přípravy a bez odložení účinnosti plánovaných kroků, celý proces vyřizování dávek by se v přechodném období paradoxně ještě více zpomalil, nikoliv zrychlil, a to zejména kvůli nedostatečnému provázání funkcí stávajících a nových informačních systémů.

Technická podstata problému – informační systémy a jejich provázanost

• Neprovázanost jako klíčový technický problém – V jádru celé komplikace stojí skutečnost, že informační systémy úřadů práce a územních správ sociálního zabezpečení nejsou v současné době dostatečně technicky propojeny a provázány tak, aby umožňovaly plynulý přechod agendy bez rizika ztráty dat, výpadků systémů nebo prodlev v rozhodování o dávkách.
• Riziko výpadků systémů – Předčasné spuštění přesunu agendy by s vysokou pravděpodobností vedlo k výpadkům systémů právě v nejkritičtějším přechodném období, kdy jsou systémy nejvíce zatíženy migrací dat a přenastavením procesů, což by v praxi znamenalo, že žádosti zdravotně postižených by se mohly doslova ztratit nebo uvíznout v systémové slepé uličce.
• Nutnost komplexní přípravy IT infrastruktury – Aby bylo možné zajistit skutečně bezproblémový přechod, je nezbytné nejprve komplexně připravit celou IT infrastrukturu, provést rozsáhlé testování, zajistit datovou migraci a vyškolit pracovníky na nových postupech, přičemž všechny tyto kroky vyžadují dostatek času, který původní harmonogram s termínem července 2026 jednoduše neposkytoval.

Záměr MPSV – změna bez komplikací pro závislé osoby

• Priorita bezpečného přechodu – Ministerstvo práce a sociálních věcí deklaruje, že jeho hlavní prioritou je zajistit, aby celá transformace proběhla bez výpadků, bez komplikací a bez jakéhokoliv negativního dopadu na lidi, kteří jsou na těchto dávkách existenčně závislí a pro něž každý výpadek nebo prodleva v platbě dávky může znamenat vážné ohrožení jejich každodenního fungování.
• Záměrné zpomalení jako ochranné opatření – Záměrné zpomalení nově zaváděného procesu tak MPSV prezentuje nikoliv jako selhání nebo odkládání problémů, ale jako vědomé a zodpovědné ochranné opatření, které má v konečném důsledku sloužit zájmům samotných zdravotně postižených a zabránit tomu, aby reforma, jež má pomoci, způsobila v přechodném období ještě větší chaos.
• Cílový rok 2028 jako realistický horizont – Jako nový realistický horizont pro spuštění všech plánovaných změn, tedy přesunu agendy na ČSSZ, plné digitalizace a zrychlení vyřizování dávek, byl stanoven rok 2028, přičemž ministerstvo věří, že do té doby bude možné všechny technické, organizační i legislativní předpoklady řádně připravit a otestovat.

Co to znamená v praxi pro zdravotně postižené

Výzva k dočasným opatřením – Odkládání systémové reformy až na rok 2028 proto vyvolává otázku, zda by stát neměl mezitím přijmout alespoň dočasná opatření ke zrychlení vyřizování dávek v rámci stávajícího systému, například navýšením personálních kapacit úřadů práce nebo zavedením lhůt s právními důsledky pro případ jejich nedodržení.

Minimálně dva roky další nejistoty – Pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny tento vývoj v praxi znamená, že se musí připravit na minimálně dva další roky stávajícího stavu, kdy na vyřízení příspěvku na péči budou nadále čekat dlouhé měsíce bez jakéhokoliv systémového zlepšení.

Přetrvávající zátěž pro pečující rodiny – Zvláště těžce tato zpráva dopadá na rodiny, které o zdravotně postiženého pečují samy a čekání na přiznání příspěvku financují z vlastních zdrojů nebo se zadlužují, přičemž nejistota ohledně termínu přiznání dávky jim neumožňuje efektivně plánovat péči ani svůj pracovní a osobní život.

Mohlo by vás také zajímat: Co a kdy dokládat a hlásit ohledně Superdávky? Jaké částky příjmů musí zůstat seniorům a zdravotně postiženým po úhradě pobytových služeb v roce 2025?