Ze kterých příjmů v daňovém přiznání se vypočítá starobní důchod?

V daňovém přiznání musí být vždy povinně uvedeny naprosto všechny zdanitelné příjmy poplatníka, ze kterých je zákonná povinnost odvádět daň z příjmů fyzických osob podle platné legislativy. Nicméně ne všechny tyto příjmy, které podléhají zdanění a objevují se v daňovém přiznání, automaticky vstupují do výpočtu starobního důchodu a ovlivňují jeho konečnou výši.

Co je skutečně důležité pro důchod?

Příjmy z výdělečné činnosti

Pro výpočet starobního důchodu jsou vždy zásadní a rozhodující pouze příjmy z výdělečné činnosti. Jedná se konkrétně o ty příjmy, z nichž bylo průběžně a pravidelně odváděno sociální pojištění, a tedy i důchodové pojištění, které představuje hlavní a nejvýznamnější složku celého systému sociálního pojištění v České republice.

Proces výpočtu důchodu

Tyto hrubé příjmy, z nichž bylo během aktivní pracovní či podnikatelské činnosti systematicky odváděno důchodové pojištění, se následně zprůměrují za celé rozhodné období a přepočítají podle stanovených koeficientů na výpočtový základ důchodu, který slouží jako podklad pro stanovení konečné výše důchodové dávky.

Významný rozdíl v základech

Roční vyměřovací základy, z nichž se vypočítává starobní důchod, bývají ve většině případů výrazně a podstatně nižší než roční daňové základy uvedené v daňovém přiznání. Tento rozdíl má své logické vysvětlení.

Příjmy, které neovlivňují důchod

Do daňových základů se vždy promítají a musí být zahrnuty i takové příjmy, z nichž se sociální pojištění neodvádí. Typickým příkladem jsou například příjmy z pronájmu nemovitostí či jiné pasivní příjmy, jako jsou dividendy, úroky z vkladů nebo kapitálové výnosy, z nichž se sociální pojištění ze zákona neodvádí, přestože podléhají dani z příjmů.

Mohlo by vás také zajímat: Kdy vzniká OSVČ účast na důchodovém pojištění? Kdo nemusí vůbec v roce 2026 odvádět sociální pojištění?