Kdy začíná a končí běh zkušební doby v roce 2026?

• • Běh zkušební doby se v roce 2026 řídí především § 35 a § 333 zákoníku práce.
  • Zkušební doba začíná běžet dnem vzniku pracovního poměru, tedy zpravidla dnem, který je v pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce.
  • Pokud je například v pracovní smlouvě uvedeno, že zaměstnanec nastupuje 1. února 2026, začíná zkušební doba běžet právě 1. února 2026.
• Kdy zkušební doba končí
  • Zkušební doba končí uplynutím sjednané délky.
  • Je-li sjednána na celé kalendářní měsíce a pracovní poměr začíná prvním dnem měsíce, končí zpravidla posledním dnem měsíce, kterým sjednaná délka uplyne.
  • Například čtyřměsíční zkušební doba při nástupu do práce 1. února 2026 skončí 31. května 2026.
  • Pokud by pracovní poměr začal například 15. února 2026 a zkušební doba byla sjednána na čtyři měsíce, její běh se posuzuje podle pravidel pro počítání času a skončí uplynutím odpovídajícího dne sjednaného období.
  • Rozhodující proto není pouze počet kalendářních měsíců, ale také přesný den, kdy pracovní poměr vznikl, a přesné znění pracovní smlouvy.
• Zkušební doba může skončit i o víkendu nebo ve svátek
  • U zkušební doby neplatí pravidlo, podle kterého by se její konec automaticky posouval na nejbližší pracovní den, připadne-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek.
  • Pokud poslední den zkušební doby připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, zkušební doba může skončit právě v tento den.
  • Zaměstnavatel i zaměstnanec proto musí při skončení pracovního poměru ve zkušební době sledovat skutečné datum konce, nikoli pouze poslední předcházející pracovní den.
  • Stejně tak není možné automaticky předpokládat, že zkušební doba pokračuje až do následujícího pondělí.
• Maximální délka zkušební doby běžného zaměstnance
  • U běžného zaměstnance, který není vedoucím zaměstnancem, může být zkušební doba v roce 2026 sjednána nejvýše na čtyři měsíce.
  • Tato maximální hranice se posuzuje od začátku pracovního poměru.
  • Zaměstnavatel a zaměstnanec si mohou sjednat zkušební dobu kratší, například jeden, dva nebo tři měsíce.
  • Není však možné platně sjednat zkušební dobu delší než čtyři měsíce, pokud nejde o vedoucího zaměstnance.
  • Zkušební doba musí být sjednána písemně, nejpozději v den vzniku pracovního poměru.
• Maximální délka zkušební doby vedoucího zaměstnance
  • U vedoucího zaměstnance může zkušební doba činit nejvýše osm měsíců.
  • Ani v tomto případě však zaměstnavatel nemůže sjednat delší zkušební dobu, než dovoluje zákon.
  • Označení zaměstnance za vedoucího musí odpovídat jeho skutečnému postavení a pracovním pravomocem.
  • Samotné uvedení názvu pracovní pozice ještě nemusí automaticky znamenat, že jde o vedoucího zaměstnance pro účely maximální délky zkušební doby.
• Zkušební doba u pracovního poměru na dobu určitou
  • U pracovního poměru sjednaného na dobu určitou existuje ještě další omezení.
  • Zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
  • Pokud je tedy pracovní poměr sjednán například na šest měsíců, nemůže zkušební doba běžného zaměstnance přesáhnout tři měsíce, i když obecný zákonný limit činí čtyři měsíce.
  • U pracovního poměru na dobu určitou se proto vždy posuzuje jak obecný limit, tak poměr mezi délkou pracovního poměru a délkou zkušební doby.
• Automatické prodloužení zkušební doby
  • Zkušební doba se může v průběhu pracovního poměru prodloužit přímo ze zákona.
  • K prodloužení dochází o pracovní dny, které zaměstnanec během zkušební doby v celém rozsahu neodpracoval.
  • Důvodem může být například dočasná pracovní neschopnost, karanténa, čerpání dovolené nebo jiná překážka v práci.
  • Za určitých podmínek se započítávají také celé pracovní dny, během nichž zaměstnanec nepracoval z důvodu neomluvené absence.
  • Prodloužení se týká pouze takových dnů, které spadají do původně sjednané zkušební doby.
  • Nejde tedy o libovolné prodloužení podle rozhodnutí zaměstnavatele, ale o zákonný důsledek konkrétní nepřítomnosti zaměstnance v práci.
• Příklad nemoci zaměstnance
  • Pokud zaměstnanec nastoupí do práce 1. února 2026 a má sjednanou čtyřměsíční zkušební dobu, bez dalších okolností by zkušební doba skončila 31. května 2026.
  • Jestliže však zaměstnanec během této doby například několik celých pracovních dnů nepracoval z důvodu pracovní neschopnosti, zkušební doba se o tyto příslušné dny prodlouží.
  • Konečné datum proto nemusí připadnout na 31. května 2026.
  • Pro přesný výpočet je nutné zjistit, kolik celých pracovních dnů zaměstnanec v průběhu zkušební doby neodpracoval a z jakého důvodu.
• Prodloužení dohodou
  • Zkušební dobu lze za zákonných podmínek prodloužit také písemnou dohodou zaměstnavatele a zaměstnance.
  • Takové prodloužení však musí být sjednáno ještě před uplynutím původně sjednané zkušební doby.
  • Po skončení zkušební doby už není možné platně „obnovit“ zkušební dobu novou dohodou.
  • Dohodou rovněž nelze překročit maximální zákonnou délku čtyř měsíců u běžného zaměstnance nebo osmi měsíců u vedoucího zaměstnance.
  • Při posuzování maximální délky je třeba zohlednit původně sjednanou dobu i případné pozdější prodloužení.
• Modelový příklad s nástupem 1. února 2026
  • Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru dne 1. února 2026.
  • V pracovní smlouvě má sjednanou zkušební dobu v délce čtyř měsíců.
  • Bez dovolené, pracovní neschopnosti, jiných překážek v práci nebo neomluvené absence by zkušební doba skončila 31. května 2026.
  • Pokud by zaměstnanec během tohoto období neodpracoval například pět celých pracovních dnů z důvodu překážek v práci, konec zkušební doby by se posunul o příslušný počet dnů.
  • Zaměstnanec i zaměstnavatel by proto měli při určování posledního dne zkušební doby vycházet nejen z pracovní smlouvy, ale také z evidence docházky.

Mohlo by vás také zajímat: Je možné prodloužit zkušební dobu zaměstnance jednostranně? Pokuta ze neplacenou zkušební směnu může hrozit zaměstnavateli i zaměstnanci