Co když se zaměstnavatelé nedohodnou na převodu dovolené?

Když zaměstnanec ukončuje pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele a nastupuje k jinému v průběhu kalendářního roku, nabízí mu česká legislativa, konkrétně ustanovení § 221 zákoníku práce, možnost požádat o převod části nevyčerpané dovolené. Tento mechanismus umožňuje zaměstnanci, aby nevyčerpanou část dovolené, na kterou mu vznikl nárok u původního zaměstnavatele, mohl čerpat až u zaměstnavatele nového. Jedná se o praktické řešení, které zaměstnanci umožňuje reálně využít nárok na odpočinek formou dovolené i v případě změny pracovního místa během roku.

Podmínky nutné pro realizaci převodu dovolené

Aby k převodu dovolené mohlo skutečně dojít, musí být splněno několik zásadních podmínek. Tou nejdůležitější je bezpochyby vzájemná dohoda obou zaměstnavatelů. Jak původní zaměstnavatel, tak i nový zaměstnavatel musí s převodem dovolené výslovně souhlasit. Tato dohoda nemůže být jednostranná či vynucená – musí se jednat o dobrovolný konsenzus obou stran.

Součástí této dohody mezi zaměstnavateli musí být také ujednání o finanční stránce věci. Zaměstnavatelé si musí jasně dohodnout úhradu náhrady mzdy nebo platu za tu část dovolené, na kterou by zaměstnanci u původního zaměstnavatele nevzniklo právo. Toto finanční vypořádání je klíčové, neboť nový zaměstnavatel by jinak musel hradit dovolenou, kterou si zaměstnanec ve skutečnosti odpracoval u předchozího zaměstnavatele. Jde tedy o kompenzaci, která zajišťuje, že nový zaměstnavatel nebude finančně znevýhodněn převzetím závazku poskytnout zaměstnanci dovolenou.

Dobrovolnost dohody a její důsledky

Je mimořádně důležité zdůraznit, že uzavření dohody o převodu dovolené mezi zaměstnavateli je zcela dobrovolné. Zákoník práce nestanovuje žádnou povinnost zaměstnavatelům této žádosti zaměstnance vyhovět. Jedná se o možnost, nikoli o nárokovou záležitost. Zaměstnavatelé mají plné právo posoudit, zda je pro ně taková dohoda výhodná, administrativně zvládnutelná či organizačně možná.

V praxi může existovat mnoho důvodů, proč zaměstnavatelé nemusí mít zájem na uzavření takové dohody. Může jít o administrativní zátěž spojenou s převodem, finanční aspekty nebo třeba i plánovací a organizační důvody, kdy nový zaměstnavatel preferuje, aby zaměstnanec nejprve odpracoval určitou dobu před čerpáním dovolené.

Co se stane, když k dohodě nedojde?

Pokud se zaměstnavatelé na převodu dovolené dobrovolně nedohodnou, nastává situace, kterou zákoník práce jasně řeší. V takovém případě převod dovolené jednoduše není možné uskutečnit. To však neznamená, že by zaměstnanec o svůj nárok na dovolenou přišel. Zákon pamatuje i na tuto situaci.

Když k dohodě o převodu dovolené nedojde, původní zaměstnavatel má zákonnou povinnost zaměstnanci nevyčerpanou dovolenou, na kterou mu vzniklo právo, finančně kompenzovat. To znamená, že zaměstnanci musí být tato dovolená proplacena ve formě náhrady mzdy nebo platu. Výše této náhrady odpovídá průměrnému výdělku zaměstnance za dobu, která by odpovídala nevyčerpané dovolené.

Toto finanční vypořádání musí proběhnout při ukončení pracovního poměru, typicky při výplatě poslední mzdy nebo platu. Zaměstnanec tak dostane finanční kompenzaci, která by měla odpovídat tomu, co by získal, kdyby dovolenou skutečně čerpal – tedy náhradu mzdy za dny nevyčerpané dovolené.

Přečtěte si také: Kolik dostanu peněz za nevyčerpanou dovolenou? Náhrada mzdy a nově ještě dovolená při neplatné výpovědi ze zaměstnání