Daňový nerezident České republiky je jedinec, který má příjmy z českých zdrojů a třeba i další zdanitelné příjmy ze zdrojů jiných zemí, avšak zákon o dani z příjmu ho neoznačuje jako daňového rezidenta.. V České republice je za daňového nerezidenta považován kdokoli, kdo nemá na jejím území trvalé bydliště a zároveň zde pobývá méně než 183 dnů v kalendářním roce.
Jestliže je někdo daňovým nerezidentem, podléhá takzvané omezené daňové povinnosti. To v praxi znamená, že v zemi, kde je daňovým nerezidentem, musí zdanit pouze příjmy, které zde vznikly. Veškeré další zdanitelné příjmy pak daní v zemi, ve které je daňovým rezidentem.
Podle § 22 zákona o dani z příjmu, jsou na území České republiky určité příjmy považovány za příjmy ze zdrojů v ČR, pokud jsou splněny konkrétní podmínky, a je tedy nutné je zde zdanit. Tyto příjmy mohou zahrnovat například:
- Příjmy z činností vykonávaných skrz stálou provozovnu, což je definováno odpovídajícím SZDZ a případně ustanovením § 22 odst. 2 ZDP,
- Příjmy ze závislé činnosti, jako je zaměstnání, realizované na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel provozovaných českými daňovými rezidenty,
- Příjmy ze služeb, kromě stavebně montážních projektů, včetně obchodního, technického nebo jiného poradenství, řízení a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,
- Příjmy z převodu nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,
- Příjmy z užívání nemovitostí nebo bytů umístěných na území České republiky,
- Příjmy z nezávislé činnosti, například od architektů, lékařů, inženýrů, právníků, vědců, učitelů, umělců, daňových nebo účetních poradců a podobných profesí vykonávaných na území České republiky,
- Příjmy z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo z veřejně vystupujících umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu.