Jak musí být informován zaměstnanec, když jsou na pracovišti kamery?
- Instalace a provoz kamerových systémů na pracovišti představuje pro zaměstnavatele jednu z nejkomplexnějších a nejpřísněji regulovaných oblastí pracovního práva, přičemž zaměstnavatel musí při jejich zavedení bezpodmínečně dodržet hned několik vzájemně propojených právních předpisů současně, a to zákoník práce, evropské nařízení GDPR o ochraně osobních údajů i obecné předpisy na ochranu osobnosti a soukromí každého jednotlivce.
- Každý zaměstnanec má ze zákona nezpochybnitelné právo být vždy zcela jednoznačně, srozumitelně a úplně informován o tom, že se na jeho pracovišti nacházejí kamery, přičemž tato informační povinnost zaměstnavatele je naprosto bezvýjimečná a nelze ji žádným způsobem obejít, zkrátit ani nahradit jinou formou sdělení, která by nesplňovala zákonem stanovené požadavky na obsah, rozsah a způsob předání takové informace.
- Pouhé umístění tabulky nebo cedule na dveřích či stěně budovy s obecným upozorněním, že objekt nebo prostor je monitorován kamerovým systémem, není v žádném případě dostačující formou splnění informační povinnosti zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům, a zaměstnavatel, který by se omezil pouze na toto minimální upozornění, by se dopustil závažného porušení hned několika právních předpisů najednou.
Dvoustupňový systém informování podle GDPR
- Nařízení GDPR velmi konkrétně a závazně stanoví, že informování zaměstnanců o kamerovém systému na pracovišti musí probíhat vždy ve dvou na sebe navazujících a vzájemně se doplňujících stupních nebo vrstvách, přičemž ani jedna z těchto dvou vrstev nemůže být vynechána, nahrazena druhou ani jakkoliv zredukována bez toho, aby došlo k porušení platné legislativy na ochranu osobních údajů.
- První vrstva informování podle systému GDPR spočívá v umístění viditelné písemné informace, nejčastěji v podobě tabulky nebo cedule, na místě, kde se kamerový systém nachází nebo kde jsou kamerou snímané prostory, přičemž tato první vrstva slouží jako bezprostřední a okamžité upozornění každé osoby vstupující do sledovaného prostoru, avšak sama o sobě tvoří pouze úvodní a nedostatečný základ celého systému informování, nikoliv jeho úplné splnění.
- Druhá vrstva informování podle GDPR pak představuje povinnost zaměstnavatele poskytnout každému zaměstnanci podrobný, úplný a snadno dostupný písemný dokument, který musí být trvale umístěn na místě, jež je zaměstnancům běžně přístupné a dobře viditelné, aby si každý zaměstnanec mohl kdykoliv a opakovaně prostudovat veškeré podrobnosti týkající se fungování kamerového systému na jeho pracovišti.
- Tento podrobný písemný dokument tvořící druhou vrstvu informování musí obsahovat zcela konkrétní a jasné informace o tom, které prostory a místa jsou kamerou snímány, z jakého důvodu a za jakým účelem je sledování prováděno, zda je v rámci provozu kamerového systému pořizován a ukládán videozáznam, jak dlouho jsou případné záznamy uchovávány, kdo k nim má přístup a jakým způsobem je s veškerými takto získanými informacemi a záznamy nakládáno v souladu s platnými předpisy o ochraně osobních údajů.
Povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce
- Zákoník práce zcela nezávisle na nařízení GDPR a nad jeho rámec ukládá zaměstnavateli samostatnou a specifickou povinnost informovat každého zaměstnance o kamerovém systému na pracovišti způsobem, který je podrobný, srozumitelný a zejména prokazatelný, tedy takovým způsobem, aby zaměstnavatel byl v případě kontroly nebo sporu schopen jednoznačně doložit, že ke splnění informační povinnosti skutečně došlo a že zaměstnanec byl s příslušnými informacemi řádně a včas seznámen.
- Zákoník práce konkrétně stanoví, že informování zaměstnance o sledování kamerovým systémem musí zahrnovat tři klíčové oblasti, a to přesný účel sledování neboli důvod, proč zaměstnavatel kamery provozuje, dále rozsah sledování, tedy které prostory, časy a situace jsou pokryty kamerovým systémem, a konečně způsob provádění sledování, tedy technické a organizační detaily týkající se toho, jak kamerový systém funguje, kdo jej ovládá a jak jsou výstupy zpracovávány.
- Jedním z nejběžnějších a zákoníkem práce výslovně předvídaných nástrojů pro splnění této informační povinnosti je vydání vnitřního předpisu zaměstnavatele, který komplexně upravuje veškerá pravidla pro provoz kamerového systému na pracovišti a s nímž musí být každý zaměstnanec prokazatelně seznámen, typicky formou podpisu, přičemž tento vnitřní předpis musí být zároveň trvale dostupný ke studiu všem zaměstnancům po celou dobu pracovního poměru.
- Zaměstnavatel musí mít vždy na paměti, že splnění informační povinnosti není jednorázovým úkonem, ale průběžnou odpovědností, a proto je povinen zajistit, aby s příslušnými informacemi o kamerovém systému byli řádně seznámeni nejen stávající zaměstnanci, ale také každý nový zaměstnanec nejpozději v okamžiku nástupu do zaměstnání, a dále vždy tehdy, když dojde k jakékoliv změně v rozsahu, účelu nebo způsobu provozování kamerového systému na pracovišti.
Mohlo by vás také zajímat: Co když zaměstnavatel nesplní registrační povinnosti ohledně své osoby nebo zaměstnanců? Atrapa kamery se ke zlepšení morálky zaměstnanců používat nesmí