Jaký je rozdíl mezi živnosti a podnikáním?

Rozdíl mezi živností a podnikáním je klíčovou otázkou pro každého, kdo se zajímá o provozování samostatné výdělečné činnosti, ať už jako začínající podnikatel, nebo osoba hledající, jakým způsobem nejlépe využít své schopnosti a dovednosti na trhu práce. Na první pohled se může zdát, že tyto pojmy jsou totožné, nebo alespoň velmi podobné. Avšak jejich podstata, právní rámec a povinnosti, jaké na sebe podnikatelé berou, jsou v mnoha ohledech velmi specifické a odlišné.

Podnikání je obecně chápáno jako široký pojem, který zahrnuje různé formy výkonu ekonomických aktivit s cílem dosažení zisku. Je to proces, ve kterém jednotlivec nebo skupina lidí – obvykle označovaní jako podnikatelé – iniciují, organizují a řídí obchodní podniky, investují zdroje v naději na dosažení návratnosti a úspěchu ve zvolené oblasti. Podnikání může mít mnoho podob, od provozování malé kavárny, výrobního závodu, přes poskytování odborných služeb, až po vedení komplexních globálních korporací. Podstata podnikání spočívá v jeho dynamice, flexibilitě a schopnosti přizpůsobovat se neustále se měnícím tržním podmínkám.

Na druhou stranu, když mluvíme o živnosti, jedná se o již úžeji vymezenou formu podnikání, která je specifikována živnostenským zákonem a je v právním kontextu České republiky přesně definována pomocí pravidel a předpisů. Živnost je typem podnikání, kde jednotlivci provozují svou činnost na základě živnostenského oprávnění, které je nezbytné ke spuštění a legálnímu provádění stanovených obchodních aktivit. Tento dokument uděluje živnostenský úřad a je důkazem, že podnikatel splnil veškeré potřebné náležitosti a podmínky pro zahájení podnikatelské činnosti v daném oboru.

Zásadní rozdíl mezi podnikáním obecně a specifikací živnosti spočívá zejména ve formálních požadavcích a regulacích. Podnikání jako obecný koncept může zahrnovat různé formy právní struktury – od živnostenského způsobu podnikání, přes společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), akciové společnosti (a.s.), po družstva a další právní formy. Každá z těchto forem má svá specifická pravidla a náležitosti, které musí být splněny, avšak nevyžadují specifické potvrzení ve formě živnostenského listu, pokud se nejedná o obory, které zákon považuje za živnosti.

Pokud jde o samotné povolení k provozování činnosti, živnostenský zákon vymezuje živnosti jako činnosti, které lze provozovat na základě živnostenského oprávnění. Tyto činnosti jsou dále rozlišovány na ohlašovací (vázané, řemeslné a volné) a koncesované, přičemž každá kategorie má rozdílné požadavky na odbornou způsobilost, délku praxe, případně další podmínky. Například pro řemeslné živnosti, jako jsou různé stavební obory, instalatérství či truhlářství, je nutno doložit odbornou způsobilost nebo dlouhodobou praxi v daném oboru. U koncesovaných živností, jako je například provozování taxislužby či prodej alkoholu, je kromě ohlašovací povinnosti nutné získat ještě speciální povolení, koncesi.

Z výše uvedeného vyplývá, že zatímco živnost je formou podnikání v přesně definovaném legislativním rámci, samotné podnikání může zahrnovat širokou škálu ekonomických aktivit bez ohledu na to, zda podléhají živnostenskému zákonu, či nikoliv. Podnikatelé, kteří se rozhodnou provozovat svou činnost jako živnostníci, tedy musí být připraveni na to, že jejich činnost bude podrobena regulacím, administrativním požadavkům a kontrolám, což může obnášet další závazky a povinnosti ve srovnání s jinými formami podnikání.