Ostatní informace

Nová pravidla trestní odpovědnosti právnických osob od roku 2026

Není bohužel žádnou novinkou, že se porušování zákonných norem nedopouštějí nejednou také právnické osoby.. Tato protiprávní jednání se mohou pohybovat v širokém spektru závažnosti – od relativně menších a méně závažných přestupků až po značně vážná a rozsáhlá porušení právních předpisů, která mohou mít dalekosáhlé důsledky pro celou společnost. Nejčastěji se samozřejmě setkáváme s různými formami ekonomické kriminality, kterých se právnické osoby dopouštějí v oblasti hospodářského práva, daňových předpisů, účetnictví či obchodního styku, nicméně problematická jednání právnických osob můžeme zaznamenat i v mnoha dalších oblastech právního řádu.

Hlavní body novelizace účinné od 1. 1. 2026

Zvýšení peněžitých sankcí

  • Citelné zpřísnění finančních postihů za trestné činy spáchané právnickými osobami
  • Odrazující účinek vyšších pokut má motivovat k dodržování zákonů
  • Proporcionální sankce odpovídající závažnosti spáchaných činů

Usnadnění institutu narovnání

  • Snížení minimální hranice náhrady škody z původních 100 % na pouhých 30 %
  • Možnost splátkových kalendářů pro zbývající část škody po dohodě s poškozeným
  • Rychlejší cesta k ukončení trestního stíhání pro spolupracující právnické osoby

Nový institut podmíněného upuštění od trestního stíhání

  • Platnost od 1. 7. 2026 (pozdější účinnost než zbytek novely)
  • Zkušební doba v rozmezí 6 měsíců až 2 roky stanovená soudem
  • Povinnost přijmout nápravná opatření k odstranění škodlivých následků
  • Preventivní charakter místo represivního postihu

Detailní rozbor institutu narovnání

Co institut narovnání znamená?

  • Dohoda mezi právnickou osobou a poškozeným uzavřená před soudem
  • Možné formy odškodnění: finanční náhrada škody, veřejná omluva, jiné formy satisfakce
  • Soudní kontrola plnění dohodnutých podmínek po celou dobu trvání závazku
  • Zastavení trestního stíhání při schválení dohody soudem

Původní přísné podmínky (před 2026)

  • Nutnost uhradit 100 % škody nebo vrátit celé bezdůvodné obohacení
  • Vysoká finanční bariéra pro menší společnosti
  • Omezený počet úspěšných narovnání kvůli přísným požadavkům

Nové zmírnené podmínky (od 2026)

  • Minimální náhrada pouze 30 % škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení
  • Zbývajících 70 % formou splátek na základě dohody s poškozeným
  • Přístupnější cesta k narovnání i pro společnosti s dočasnou neschopností plné úhrady
  • Motivace k aktivní spolupráci a odpovědnému přístupu k nápravě

Nový § 37b – Podmíněné upuštění od trestního stíhání

Základní charakteristika

  • Zcela nový institut v českém právu trestní odpovědnosti právnických osob
  • Alternativa k odsuzujícímu rozsudku pro méně závažné případy
  • Rehabilitační přístup preferující nápravu před trestem

Klíčové podmínky pro udělení

  • Závazek právnické osoby k nápravě včetně konkrétních kroků
  • Odstranění škodlivých následků trestné činnosti
  • Zavedení vnitřních compliance systémů bránících opakování
  • Aktivní spolupráce s orgány činnými v trestním řízení

Procesní náležitosti

  • Stanovení zkušební doby v délce 6–24 měsíců podle závažnosti případu
  • Pravidelné zprávy soudu o plnění uložených podmínek
  • Možnost zrušení upuštění při neplnění závazků
  • Obnovení trestního stíhání v případě porušení podmínek

Filozofie změn a jejich praktické dopady

Pragmatický přístup k trestní justici

  • Rychlejší vyřešení případů bez zdlouhavých soudních řízení
  • Úspora finančních prostředků justice i stíhaných subjektů
  • Efektivnější odškodnění poškozených díky rychlejším dohodám

Motivace k zodpovědnému chování

  • Výhodnější podmínky pro spolupracující právnické osoby
  • Odrazující sankce pro nekooperativní subjekty
  • Prevence budoucí kriminality prostřednictvím nápravných opatření

Ochrana poškozených stran

  • Rychlejší náhrada škody než při běžném trestním řízení
  • Spoluúčast poškozeného na vytváření podmínek narovnání
  • Flexibilní řešení respektující potřeby obou stran

Mohlo by vás také zajímat: Jak projevit účinnou lítost v případě zkrácení daně? Právnické osoby mají stejná práva na ochranu dobrého jména jako fyzické osoby