Tento portál v minulých dnech věnoval svoji pozornost tématu odstupného zaměstnancům propuštěným ze zaměstnání. Byly zde publikovány články s názvy „Jak danit odstupné?“ a „Kolik se platí daň z odstupného?“, které detailně rozebírají daňovou problematiku spojenou s tímto typem příjmu.
V obou zmíněných článcích byl kladen důraz na to, že odstupné se nevyhne zdanění standardní daní z příjmu fyzických osob. Nicméně, jak je zvykem v daňové legislativě, existují určité výjimky, které mohou změnit běžný postup. Dnes se zaměříme na specifickou situaci, kdy se odstupné nedaní.
Když odstupné místo zaměstnavatele platí úřad práce, tak se z něho daň neodvádí
Když se zaměstnavatel ocitne v situaci, kdy je nucen vyhlásit insolvenci kvůli platební neschopnosti, často nemůže plnit své závazky vůči zaměstnancům, což zahrnuje nejen pravidelné vyplácení mezd, ale také odstupné v případě ukončení pracovního poměru. V těchto případech přichází na scénu státní instituce – úřad práce, který přebírá zodpovědnost za finanční kompenzaci těchto zaměstnanců.
Úřad práce tedy vystupuje jako záchranný mechanismus pro ty, kteří by jinak byli odkázáni na nejistotu bez příjmů. Odstupné, které je vypláceno úřadem práce, je považováno za kompenzační nástroj státu, jehož cílem je podpora zaměstnanosti a zajištění sociální jistoty pro ty, kteří byli nečekaně postiženi insolvencí svého zaměstnavatele. Tato forma odstupného není zatížena ani sociálním, ani zdravotním pojištěním, a co je důležitější, nepodléhá zdanění daní z příjmu fyzických osob.
Je třeba si také uvědomit, že během období, kdy propuštěný zaměstnanec pobírá odstupné od úřadu práce, není mu vyplácena standardní podpora v nezaměstnanosti. Odstupné zde plní podobnou funkci – pomáhá zaměstnanci překlenout dobu, kdy se musí vyrovnat s výpadkem příjmu, který nezpůsobil svou vinou. Díky tomu může dotyčný jedinec hledat novou pracovní příležitost bez okamžité finanční tísně.