Co hrozí za neodvedení povinných plateb za zaměstnance?

Neodvedení povinných zákonných plateb za zaměstnance představuje závažné porušení legislativy České republiky, které může mít pro zaměstnavatele dalekosáhlé důsledky. Tyto povinné platby zahrnují především daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění. Každý zaměstnavatel má ze zákona povinnost tyto odvody pravidelně a ve stanovených termínech odvádět příslušným institucím, tedy finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám. Nedodržení těchto povinností může vést k celé řadě nepříjemných následků, které mohou v konečném důsledku významně ohrozit chod podniku i osobní svobodu odpovědných osob.

Sankce při dlužné částce nižší než 100 000 Kč

V případě, kdy zaměstnavatel neodvede povinné platby za své zaměstnance a celková dlužná částka nepřesáhne hranici 100 000 Kč, dopouští se neplnění povinností zaměstnavatele. Toto pochybení má za následek vznik dluhu vůči jednotlivým institucím – správci daně, zdravotním pojišťovnám i České správě sociálního zabezpečení. Každá z těchto institucí má vlastní systém sankcí, které v takovém případě uplatňuje.

Zdravotní pojišťovny mohou uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč za každého zaměstnance, za kterého nebyly odvedeny povinné platby. Tato pokuta představuje významnou finanční zátěž, která se může v případě většího počtu zaměstnanců vyšplhat na opravdu vysoké částky. Kromě samotné pokuty je neodvádění plateb spojeno také s penále, které narůstá každým dnem prodlení. Penále tak představuje další finanční zátěž, která se postupem času zvyšuje a může výrazně překročit i původní dlužnou částku.

Podobný systém sankcí uplatňuje také Česká správa sociálního zabezpečení, která může za neodvedení pojistného na sociální zabezpečení rovněž ukládat pokuty a vyměřovat penále za každý den prodlení. Stejně tak finanční úřady v případě neodvedení daně z příjmů fyzických osob uplatňují vlastní systém pokut a penále, které mohou pro zaměstnavatele představovat významnou finanční zátěž.

Trestněprávní odpovědnost při dlužné částce nad 100 000 Kč

Situace se stává výrazně vážnější v okamžiku, kdy celková dlužná částka přesáhne hranici 100 000 Kč. V takovém případě už lze hovořit o neodvedení plateb ve „větším rozsahu“, což má za následek možnost trestního stíhání zaměstnavatele. Trestní zákoník České republiky takové jednání kvalifikuje jako trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby.

Pokud se v průběhu trestního řízení prokáže, že zaměstnavatel neodvedl povinné platby úmyslně, tedy že vědomě nesplnil svou zákonnou povinnost, ačkoliv si byl vědom, že ji splnit měl a mohl, hrozí mu trest odnětí svobody až na tři roky. Alternativně nebo současně může soud uložit také zákaz činnosti, což v praxi znamená, že odsouzená osoba nebude smět po určitou dobu vykonávat funkci statutárního orgánu nebo podnikat jako fyzická osoba.

Je třeba zdůraznit, že trestní odpovědnost se vztahuje na konkrétní fyzické osoby, které v rámci právnické osoby odpovídají za odvádění povinných plateb. V případě společnosti s ručením omezeným to bude typicky jednatel, v případě akciové společnosti člen představenstva a v případě podnikající fyzické osoby samotný podnikatel. Trestní stíhání tak může postihnout konkrétní osoby bez ohledu na to, že formálně jednaly jménem právnické osoby.

Další důsledky neodvádění povinných plateb

Kromě výše uvedených přímých sankcí má neodvádění povinných plateb za zaměstnance také řadu dalších negativních důsledků. Zaměstnavatel se dostává do evidence dlužníků u jednotlivých institucí, což může vést k problémům při získávání veřejných zakázek, dotací nebo úvěrů. Informace o dluzích se také mohou dostat do registrů dlužníků, což může poškodit obchodní pověst zaměstnavatele a ztížit jeho podnikatelskou činnost.

Neodvádění povinných plateb může mít negativní dopady i na samotné zaměstnance. Ačkoliv jim zaměstnavatel ze mzdy srazil částky určené na daň z příjmů a pojistné, tyto prostředky neodvedl příslušným institucím. To může vést k problémům při vyúčtování daně z příjmů zaměstnanců nebo při uplatňování nároků ze systému sociálního zabezpečení, například při výpočtu důchodu nebo nemocenských dávek.

Mohlo by vás také zajímat: Jaké daňové trestné činy jsou nejčastější? Kdy v roce 2025 nevymáhá zdravotní pojišťovna dluh na pojistném?