Kdy je neodvedení povinných plateb za zaměstnance trestným činem?
Neodvedení povinných plateb za zaměstnance představuje závažný přestupek proti zákonným povinnostem zaměstnavatele, který může za určitých okolností nabýt charakteru trestného činu. Tato problematika je komplexní a vyžaduje detailní pochopení jak právních aspektů, tak i praktických dopadů takového jednání.
Povinné platby zaměstnavatele
Každý zaměstnavatel na území České republiky má ze zákona jasně stanovenou povinnost pravidelně odvádět za své zaměstnance několik typů povinných plateb:
1. Daň z příjmu fyzických osob – zaměstnavatel je povinen srážet tuto daň z hrubé mzdy zaměstnance a odvádět ji příslušnému finančnímu úřadu 2. Sociální pojištění – které zahrnuje:
- Důchodové pojištění
- Nemocenské pojištění
- Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 3. Zdravotní pojištění – odváděné zdravotním pojišťovnám
Trestněprávní kvalifikace neodvedení plateb
Neodvedení těchto zákonných plateb může být kvalifikováno jako trestný čin, pokud jsou splněny následující podmínky:
- Úmyslné jednání – zaměstnavatel vědomě a záměrně neodvede sražené částky
- Výše neodvedených plateb dosáhne minimálně 100 000 Kč – tato hranice je klíčovým kritériem pro rozlišení mezi přestupkem a trestným činem
- Jedná se o sražené částky – důležitým faktorem je, že tyto prostředky byly zaměstnancům již strženy z jejich mezd, ale nebyly odvedeny příslušným institucím
Sankce a právní následky
Za takové jednání, které je kvalifikováno jako trestný čin, hrozí pachateli dle trestního zákoníku až 3 roky odnětí svobody. Konkrétní výše trestu závisí na mnoha okolnostech, jako je výše způsobené škody, doba, po kterou k neodvádění docházelo, nebo případná recidiva.
Role soudu při posuzování
O tom, zda konkrétní případ neodvedení povinných plateb je trestným činem, vždy rozhoduje soud. Ten pečlivě zkoumá:
- Okolnosti případu
- Motivaci zaměstnavatele
- Úmysl pachatele
- Způsob využití neodvedených prostředků
Pokud soud zjistí, že zaměstnavatel jednal s úmyslem využít sražené částky z mezd zaměstnanců k jiným účelům (například k financování provozních nákladů firmy, osobnímu obohacení či jiným podnikatelským aktivitám), kvalifikuje takové jednání jako trestný čin podle § 240 – 247 trestního zákona
Mohlo by vás také zajímat: Jaké daňové trestné činy jsou nejčastější? Kdy mi může zaměstnavatel strhnout peníze?