Podle Zákoníku práce, konkrétně dle § 93, je jasně stanoveno, že celkový limit nařízených i případně dalších dohodnutých přesčasových hodin týdně nesmí u zaměstnance přesáhnout 8 hodin za týden. Tento právní předpis je zásadní, protože nastavuje hranici, kterou zaměstnavatelé nesmí překročit, a chrání tak zaměstnance před nadměrným pracovním vytížením, které by mohlo mít negativní dopady na jejich zdraví a celkovou pohodu.
První bod, který je třeba si uvědomit, je, že nařízená práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnancům nařídit, nesmí přesáhnout 8 hodin v jednotlivých týdnech. To znamená, že zaměstnavatel nemůže jednostranně rozhodnout a nařídit zaměstnanci více než tento limit, i kdyby to bylo potřebné z provozních důvodů společnosti. Musí se držet pevně stanoveného limitu, který je právně závazný.
Stejný limit však platí i pro přesčasy, které si zaměstnavatel a zaměstnanec případně dohodnou nad rámec tohoto nařízeného limitu. Například pokud zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřou dohodu, že zaměstnanec bude pracovat další přesčasové hodiny kvůli zvláštnímu projektu nebo sezónnímu nárůstu práce, tento souhrnný počet přesčasových hodin v týdnu stále nesmí přesáhnout 8 hodin. To platí i v případě, že by se na těchto přesčasech zaměstnanec dobrovolně dohodl.
Z těchto důvodů je nezbytné, aby zaměstnavatelé vedli velmi pečlivou evidenci všech přesčasových hodin, které odpracují jejich zaměstnanci. Musí přesně zaznamenávat, kteří zaměstnanci pracují přesčas, a hlavně počítat, kolik těchto přesčasových hodin skutečně odpracovali. Tato evidence je zásadní nejen pro dodržení týdenního limitu, ale i pro sledování ročního limitu přesčasových hodin.
Kromě týdenního maxima je třeba vždy hlídat i maximum ročních přesčasů
Zákon totiž stanoví také roční limit maximálně 150 nařízených přesčasů pro zaměstnance. Tento limit je důležitý, protože, pokud by byl překročen, mohla by to mít vážné právní důsledky pro zaměstnavatele. Kromě těchto nařízených přesčasů se musí sledovat také celkový limit všech přesčasů, které zaměstnanec může odpracovat během kalendářního roku. Tento celkový roční limit činí 416 hodin přesčasů.
Zaměstnavatelé proto musí dávat velký pozor na to, aby nedošlo k překročení tohoto maximálního ročního limitu. Jakmile by se totiž zjistilo, že zaměstnanec překročil stanovený limit, mohlo by to vést k různým sankcím a postihům nejen pro zaměstnavatele, ale v krajních případech i pro samotného zaměstnance.
Sledování a evidování přesčasových hodin je tedy nejen povinností, která vyplývá ze zákona, ale je také klíčovým prvkem zajišťujícím zákonnou ochranu práv zaměstnanců. Zaměstnavatelé i zaměstnanci by si měli být této důležitosti vědomi a respektovat ji v plném rozsahu. Přesčasová práce by měla být výjimečná, nikoli pravidelnou součástí pracovního režimu, a všechny zákonem stanovené limity by měly být pečlivě dodržovány.