Pokutám za JMHZ zkuste předejít komunikací s úřady a opravou chyb

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, zkráceně JMHZ, představuje novou povinnost sjednocující část administrativy zaměstnavatelů.
Zaměstnavatelé musí tuto povinnost podle uvedených pravidel plnit od dubna 2026.
Hlášení se týká zejména údajů o zaměstnancích, pracovních vztazích, nástupech, změnách a dalších skutečnostech, které je nutné předávat státní správě.
Nový systém může být zpočátku náročný na nastavení interních procesů, mzdového účetnictví i personální evidence.
Zaměstnavatelé by proto měli předem určit, kdo odpovídá za přípravu, kontrolu a odeslání hlášení.

Za podání JMHZ ve špatném formátu nebo po stanovené lhůtě může hrozit pokuta 5 000 Kč.
Za opožděné nahlášení změn může být uložena pokuta od 20 000 Kč do 50 000 Kč.
Za opožděné přihlášení nového zaměstnance do systému může hrozit pokuta až 100 000 Kč.
Celková výše sankce se může odvíjet od druhu pochybení, jeho závažnosti a konkrétních okolností.
Největší riziko vzniká při dlouhodobém neplnění povinností, opakovaném ignorování výzev nebo vědomém obcházení pravidel.

Chybu je vhodné odhalit a řešit co nejdříve.
Zaměstnavatel by neměl čekat, zda na nesrovnalost upozorní úřad.
V případě pochybností je vhodné kontaktovat zejména Českou správu sociálního zabezpečení.
Úřadu je třeba popsat, k jaké chybě došlo, kterého hlášení se týká a jaké údaje je potřeba opravit.
Pokud zaměstnavatel obdrží výzvu, měl by na ni reagovat ve stanovené lhůtě.
Oprava interních údajů nemusí být dostačující; v některých případech je nutné opravit také již odeslané hlášení.
Doporučuje se uchovávat potvrzení o odeslání, kopie komunikace, výzvy úřadů i doklady o provedených opravách.

Hlídání termínů by mělo být součástí pravidelné práce mzdového nebo personálního oddělení.
Před odesláním je vhodné kontrolovat identifikační údaje, data nástupu a skončení zaměstnání i všechny nahlášené změny.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat novým zaměstnancům, u kterých mohou běžet krátké lhůty pro přihlášení.
Pokud není možné vše ověřit dokonale, je zpravidla lepší povinnost splnit a případnou chybu následně opravit než hlášení vůbec nepodat.
Aktivní komunikace s úřady může pomoci omezit další komplikace a prokázat, že zaměstnavatel situaci řeší.
Kvalitní mzdové a personální programy mohou kontrolovat formát, upozorňovat na chybějící údaje a připomínat termíny.
Software však nenahrazuje odpovědnost pracovníků, protože nesprávně zadané údaje může systém dále zpracovat jako platné.
Nejlepší prevencí je kombinace správně nastaveného programu, proškolených zaměstnanců, interní kontroly a včasné komunikace s úřady.