Proč při dovozu zboží ze třetích zemí dát včas účetní celní doklad?
Celní doklad je třeba získat co nejdříve, protože bez něj nelze dovoz spolehlivě zachytit v účetnictví ani správně posoudit jeho dopad na DPH.
Doklady při dovozu ze třetích zemí
Dovoz zboží ze třetích zemí, tedy ze států mimo celní území Evropské unie, je spojen s několika dokumenty, které mají v účetnictví odlišný, ale vzájemně se doplňující význam. Faktura vystavená zahraničním dodavatelem zachycuje obchodní stránku transakce, zejména identifikaci dodavatele a odběratele, popis zboží, množství, jednotkovou cenu, celkovou cenu a měnu, ve které je obchod uskutečněn. Pro správné zaúčtování dovozu však tento doklad obvykle nestačí. Podnikatel potřebuje také dokumentaci vztahující se k celnímu řízení, především celní prohlášení nebo rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu. Tyto dokumenty potvrzují, že zboží bylo řádně deklarováno a že celní orgány stanovily příslušné povinnosti.
Celní řízení jako zdroj rozhodných informací
Celní doklad poskytuje účetnímu údaje, které nemusí být z běžné dodavatelské faktury vůbec zřejmé. Může z něj být patrná celní hodnota zboží, použitý směnný kurz, sazební zařazení, sazba a výše cla, základ pro výpočet dovozní DPH, případně samotná částka DPH a informace o způsobu jejího vypořádání. Tyto údaje jsou nezbytné pro správné zachycení hodnoty zboží i všech nákladů, které s jeho dovozem souvisejí. Celní dokumentace rovněž umožňuje ověřit, zda částky uvedené v účetnictví odpovídají skutečnému výsledku celního řízení. Pokud má dovozce za splnění zákonných podmínek nárok na odpočet DPH, představuje celní doklad jeden z klíčových podkladů pro jeho uplatnění. Je proto důležité, aby byl dokument úplný, čitelný, správně přiřazený ke konkrétní zásilce a uložený spolu s ostatními doklady k danému obchodnímu případu.
Důsledky chybějící nebo opožděné dokumentace
Jestliže se celní doklad k účetnímu oddělení dostane pozdě, může být dovoz zaúčtován v nesprávném období nebo pouze na základě neúplných informací. Účetní pak nemusí mít k dispozici přesnou výši cla, dovozní DPH ani další údaje potřebné pro správné vykázání transakce. Problém může nastat také tehdy, pokud zaměstnanci společnosti považují fakturu za jediný důležitý doklad a celní dokumentaci předají až ve chvíli, kdy ji vyžádá kontrolní orgán. Správce daně přitom může údaje o dovozu získat z evidencí celní správy a porovnávat je s přiznáním k DPH, kontrolním hlášením nebo účetními záznamy společnosti. Pokud zjistí rozdíl mezi údaji z celního prohlášení a údaji vykázanými podnikatelem, může požadovat vysvětlení, doplnění dokladů nebo opravu daňových tvrzení. Včasné předání dokladů proto pomáhá předcházet nejen účetním chybám, ale také zbytečným dotazům, časové zátěži, doměrkům a případným sankcím. Celní doklad by měl být účetnímu nebo daňovému poradci předán bezprostředně po jeho obdržení, aby mohl být dovoz řádně zaúčtován a aby bylo možné včas rozhodnout o správném uplatnění souvisejících daňových nároků.
Mohlo by vás také zajímat: Co musí být na dokladu k vrácení DPH po osoby ze třetích zemí? Kdy je potřeba odvést i chybě uvedenou DPH na faktuře?