Co v případě daňových trestných činů znamená účinná lítost?

Hlavním účelem tohoto účinné lítosti je především motivovat pachatele k nápravě způsobené škody. Stát tímto způsobem dává přednost fiskálnímu zájmu na dodatečném získání zkrácených daňových prostředků před potrestáním pachatele. Účinná lítost tedy napomáhá k obnovení původního stavu, kdy jsou do státního rozpočtu navráceny finanční prostředky, o které byl stát v důsledku daňového trestného činu připraven. Zároveň tato právní konstrukce poskytuje pachateli motivaci k dobrovolnému přiznání svého protiprávního jednání a jeho napravení, čímž se významně odlehčuje státnímu aparátu, který by jinak musel vynakládat značné prostředky na odhalování a stíhání těchto trestných činů.

Konkrétní příklady daňových trestných činů

V případě daňových trestných činů se může jednat například o zkrácení daně, cla nebo povinného pojistného. Typickým příkladem je situace, kdy podnikatel úmyslně nezahrne do daňového přiznání všechny své příjmy, a tím zkrátí daň z příjmů. Dalším častým případem je neoprávněné uplatnění nadměrných odpočtů DPH prostřednictvím fiktivních faktur, případně krácení spotřební daně nesprávným vykazováním množství vyrobených či dovezených výrobků podléhajících této dani. Ve všech těchto případech může pachatel využít institutu účinné lítosti, pokud splní zákonem stanovené podmínky.

Co musí být splněno pro uplatnění účinné lítosti

Pro úspěšné uplatnění účinné lítosti musí být kumulativně splněny následující zásadní podmínky:

1. Dobrovolnost – Pachatel musí jednat z vlastní vůle, nikoliv pod tlakem okolností, kdy mu hrozí odhalení. Pokud již byla zahájena daňová kontrola nebo došlo k jinému úkonu směřujícímu k odhalení trestného činu, nelze zpravidla hovořit o dobrovolnosti.

2. Úplnost nápravy – Škoda způsobená trestným činem musí být nahrazena v plné výši. Nestačí tedy částečná úhrada zkrácené daně; pachatel musí uhradit celou dlužnou částku včetně případných penále a úroků z prodlení, které v souvislosti s daňovým deliktem vznikly.

3. Včasnost – K nápravě škodlivého následku musí dojít před vynesením rozsudku soudem prvního stupně. Ideálně by však měla náprava nastat co nejdříve po spáchání činu, aby se minimalizovaly škodlivé důsledky protiprávního jednání.

Způsoby projevu účinné lítosti

Účinná lítost může být realizována několika způsoby. Pachatel může:

• Aktivně zamezit škodlivému následku svého jednání, například tím, že podá dodatečné daňové přiznání a uhradí dlužnou daň ještě před jejím vyměřením správcem daně.
• Napravit škodlivý následek, který již nastal, například doplacením zkrácené daně po jejím vyměření, ovšem ještě před zahájením trestního stíhání nebo v jeho průběhu, avšak před vynesením rozsudku.
• Učinit oznámení o svém trestném činu příslušným orgánům (policii, státnímu zastupitelství nebo správci daně) v době, kdy lze škodlivému následku ještě zcela zabránit.

Praktické dopady účinné lítosti

V praxi účinná lítost znamená, že pokud například podnikatel zjistí, že v minulosti úmyslně zkrátil daň a hrozí mu za to trestní stíhání, může se této hrozbě vyhnout tím, že podá dodatečné daňové přiznání a v plné výši uhradí dlužnou daň včetně souvisejících sankcí. Pokud tak učiní dobrovolně, dříve než je zahájena daňová kontrola nebo jiné úkony směřující k odhalení jeho trestné činnosti, a před vynesením případného rozsudku, dojde k zániku trestnosti jeho činu.

Právní důsledky účinné lítosti

Nejzásadnějším důsledkem účinné lítosti je zánik trestnosti daného činu. To znamená, že i když pachatel naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, nemůže být za tento čin potrestán. V případě, že již bylo zahájeno trestní stíhání, musí být zastaveno. Pokud by již byl vynesen rozsudek, který dosud nenabyl právní moci, může být na základě řádného opravného prostředku (odvolání) zrušen.

Přečtěte si také: Co znamená zkrácení daně? Co znamená neodvedení daně či pojistného za zaměstnance?