Jak projevit účinnou lítost v případě zkrácení daně?
Jedním z nejkritičtějších faktorů při uplatnění účinné lítosti je bezpochyby čas. Daňový subjekt, který si uvědomí, že se dopustil krácení daně, musí jednat s mimořádnou rychlostí a rozhodností. Platná legislativa totiž stanovuje, že účinná lítost může být uplatněna pouze do okamžiku, než soud prvního stupně vyhlásí rozsudek v dané věci. Jakékoliv prodlení či váhání může vést k promarněné šanci na nápravu a k neodvratitelnému trestnímu postihu. Proto je naprosto zásadní, aby daňový subjekt neprodleně zahájil kroky k nápravě ihned po zjištění svého pochybení, ideálně za konzultace s daňovým poradcem či právníkem specializujícím se na daňovou problematiku.
Dobrovolnost jako klíčový prvek účinné lítosti
Aby mohla být účinná lítost úspěšně uplatněna, musí daňový subjekt jednat zcela dobrovolně, nikoliv pod tlakem již zahájeného vyšetřování či daňové kontroly. Dobrovolnost v tomto kontextu znamená, že iniciativa k nápravě vychází výhradně od samotného daňového subjektu, který se rozhodl své protiprávní jednání napravit z vlastního přesvědčení, nikoli v reakci na hrozící odhalení. Pokud již byla zahájena daňová kontrola zaměřená na předmětné zdaňovací období nebo bylo zahájeno trestní stíhání, možnost uplatnění účinné lítosti se výrazně komplikuje nebo zcela zaniká.
Praktický postup při projevení účinné lítosti
Podání dodatečného daňového přiznání
Prvním a zcela nezbytným krokem k projevení účinné lítosti je podání dodatečného daňového přiznání. Tento dokument musí daňový subjekt vypracovat s mimořádnou pečlivostí a uvedením všech relevantních informací. V dodatečném daňovém přiznání musí být přesně specifikována výše zkrácené daně, tedy rozdíl mezi původně přiznanou daňovou povinností a skutečnou daňovou povinností, která měla být řádně přiznána. Dále je nutné jednoznačně identifikovat zdaňovací období, ke kterému se zkrácená daň vztahuje, a to s uvedením přesných kalendářních dat začátku a konce tohoto období.
Dodatečné daňové přiznání musí obsahovat všechny zákonem požadované náležitosti a musí být podáno na předepsaném formuláři. Daňový subjekt by měl věnovat zvláštní pozornost zdůvodnění, proč k podání dodatečného daňového přiznání dochází, a měl by explicitně uvést, že se jedná o projev účinné lítosti. Takto vyplněné dodatečné daňové přiznání je následně nutné odeslat příslušnému správci daně, v jehož teritoriální působnosti má daňový subjekt své sídlo nebo bydliště.
Okamžitá úhrada zkrácené daně v plné výši
Druhým, stejně důležitým krokem je neprodlená úhrada celé částky zkrácené daně. Nestačí tedy pouze podat dodatečné daňové přiznání a přiznat svůj dluh vůči státu – daňový subjekt musí tuto částku skutečně uhradit, a to v co nejkratší možné době po podání dodatečného daňového přiznání. Ideálně by měla být platba provedena současně s podáním dodatečného daňového přiznání nebo bezprostředně po něm.
Při provádění platby je nezbytné správně uvést všechny platební údaje, zejména variabilní symbol (obvykle daňové identifikační číslo poplatníka), specifický symbol (identifikující typ daně) a číslo bankovního účtu správce daně. Jakékoliv chyby v těchto údajích mohou způsobit, že platba nebude správně přiřazena, což může ohrozit úspěšné uplatnění účinné lítosti.
Důsledky úspěšného projevení účinné lítosti
Pokud daňový subjekt dodrží všechny výše uvedené kroky – tedy dobrovolně, včas a z vlastní iniciativy podá dodatečné daňové přiznání a bezodkladně uhradí celou částku zkrácené daně – naplní tím podmínky pro uplatnění účinné lítosti. Důsledkem takového jednání je, že trestnost činu krácení daně zaniká. To v praxi znamená, že daňový subjekt nemůže být za tento konkrétní čin trestně stíhán, a pokud již trestní stíhání bylo zahájeno, musí být zastaveno.
Tímto postupem se daňový subjekt vyhne hrozbě trestu odnětí svobody, který by v případě zkrácení daně mohl dosáhnout šesti měsíců až tří let, v závislosti na závažnosti spáchaného činu a výši zkrácené daně. Kromě toho se vyhne i dalším negativním důsledkům spojeným s trestním stíháním, jako je záznam v rejstříku trestů, který by mohl významně omezit jeho budoucí podnikatelské a profesní aktivity.
Mohlo by vás také zajímat: Kdy je neodvedení povinných plateb za zaměstnance trestným činem? Co znamená zkrácení daně?